Navzdory přechodu na obnovitelné zdroje stoupl podíl hnědého uhlí na celkové spotřebě z 24,6 na 25,6 procenta, u černého uhlí z 18,5 na 19,1 procenta, informoval Spolkový úřad pro energii a vodní hospodářství (BDEW).
Současně je ale třeba říci, že stoupl i podíl zelené elektřiny z obnovitelných zdrojů a to z 20,3 procent na 21,9 procenta. Podíl atomu klesl z 17,7 na 16 procent. Německo zároveň vloni vyvezlo 23 miliard kilowatthodin, což je nejvíce v historii.
Část proudu Němci darovali a v některých případech dokonce platili za to, aby se ho zbavili a neohrožovali tak síť přetížením. Došlo k tomu v době Vánoc. Bezplatný dárek od Německa takto dostali především Nizozemci.
Nárůst elektřiny vyrobené spalováním uhlí souvisí především s nefungujícím trhem s emisními povolenkami, které jsou příliš levné, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Díky tomu je výroba elektřiny z uhlí extrémně lukrativní. Při chystání „jaderného exitu“ se přitom počítalo s mnohem větším zapojením plynových elektráren, které nevypouštějí tolik emisí skleníkových plynů. Ty však byly z trhu vytlačeny kvůli vysoké ceně plynu.
Širší obrázek nabízí britský časopis Economist. Ten ve svém článku „Nevítaná renesance“ píše, že Evropa sice chce světu kázat o ekologii, přitom ale sama vyrábí z uhlí stále více energie. Economist upozorňuje, že Evropa dováží uhlí stále více z USA, kde je levné. Množství uhlí dovezeného z USA stouplo v prvním pololetí roku 2012 o třetinu. Uhlí v USA zlevnil objev obrovských zásob břidlicového plynu. V Evropě je oproti Americe plyn drahý. Starý kontinent ho však z USA příliš nedováží, brání v tom nedostatečná infrastruktura.
