Německé větrníky mají díky orkánům rekord. Energetici se ale neradují | E15.cz

Německé větrníky mají díky orkánům rekord. Energetici se ale neradují

Německá větrná farma Alpha Ventus v Severním moři
Německá větrná farma Alpha Ventus v Severním moři
• 
ZDROJ: Alpha Ventus

bru

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Orkány, které se o uplynulém víkendu prohnaly Německem, roztočily tamní větrné elektrárny k rekordnímu výkonu. Zatímco majitelé větrníků mohou mít radost, provozovatelé energetických sítí musí řešit výkyvy, které nečekaná nadprodukce vyvolala.

Vyvrácené stromy, stojící vlaky, zničená auta – takovou stopu za sebou v Německu zanechaly tlakové níže Felix a Elon. Zatímco ostatní sčítali škody, u provozovatelů větrných elektráren se počítaly zisky. Během pátečního vrcholu bouří dosáhly větrníky souhrnného výkonu 30 700 megawattů a stanovily tak nový německý rekord. Pro srovnání – podobného výkonu dosahuje asi 25 jaderných elektráren.

Takové výkyvy ve výrobě elektřiny přitom v poslední době nejsou ničím neobvyklým. Poslední rekord ve výrobě elektřiny z větrných elektráren nevydržel ani měsíc, větrníky jej vytvořily během prosincové bouře Billie.

Ani nejnovější rekord tak zřejmě nevydrží příliš dlouho. U německého pobřeží má být totiž letos dokončeno hned několik větrných parků a s nimi se zvětší i výkyvy v rozvodné síti, obávají se energetici.

Přetlak znamená vysoké náklady

„Stále častěji pracujeme na limitu,“ cituje deník Süddeutsche Zeitung šéfa správce energetické sítě Tennet-Deutschland Urbana Keussena. Když ze severního pobřeží Německa přitéká hodně proudu, je nutné rychle omezit výkon jiných elektráren. Jejich odstávka ale na jiných místech vyvolává potřebu nastartovat menší elektrárny, aby síť zůstala stabilní, popisuje.

Jen v části sítě, kterou spravuje Tennet, to během víkendu znamenalo náklady ve výší 60 milionů eur. Ty ve výsledku zaplatí koncoví odběratelé elektřiny.

Nápravu blokují Bavoři

K vyrovnání toků v rozvodné síti by měla přispět výstavba velkokapacitního vedení ze severu na jih Německa. To ale blokuje bavorský ministerský předseda Horst Seehofer. V únoru by se měl Mnichov definitivně rozhodnout, v jakém rozsahu výstavbu vedení na svém území povolí.

Trnem v oku je Seehoferovi především plánované vedení ze Saska-Anhaltska do Augsburgu. S nadšením nevítá ani to druhé, od Severního moře přes Bavorsko do Bádenska-Württemberska, nazvané Suedlink, které ministerstvo hospodářství označuje za „hlavní tepnu obratu v energetice“.

Tennet už v prosinci podal žádost o výstavbu Suedlinku, vše nyní závisí na rozhodnutí Bavorska. Bez dokončení vysokonapěťového vedení ze severu na jih budou každé další bouře znamenat vysoké náklady, tvrdí Tennet. „Jsme s tím zatraceně pozadu,“ prohlásil Keussen.

Další subvence?

Kvůli narůstajícímu výkonu větrných elektráren musí německá vláda řešit také otázku podpory zdrojů energie, které budou Německo zásobovat během bezvětří a zároveň je nelze snadno odstavit během bouře. V sobotu totiž spadly ceny elektřiny na doručení v neděli na 1,1 eura za megawatthodinu, přičemž obvyklá sazba je okolo 30 eur.

Ministr hospodářství Sigmar Gabriel v této souvislosti mluví o podpoře starších elektráren, které by dostávaly od státu peníze za připravenost naskočit v okamžiku, kdy je jejich výkon potřeba. Náklady by zřejmě opět nesli koncoví zákazníci.

Autor: bru

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.