Německo se probudilo do chudší reality. Firmy nakupují škodovky a dacie místo mercedesů a tesel
- Německé podniky musejí šetřit, trhem nových automobilů se tak prohnal silný průvan.
- Nejprodávanějších 20 modelů do flotil si můžete prohlédnout v galerii.
- Značky jako Mercedes-Benz, Porsche nebo Tesla odepisují až desítky procent, sílí naopak i některá dříve podceňovaná jména.
Největší ekonomika Evropy a největší obchodní partner Česka si prochází jedním z nejnáročnějších období od světové finanční krize. Německé hospodářství si v letech 2023 a 2024 prošlo recesí a až loni podle předběžného odhadu zastavilo propad, když připsalo dvě desetiny procenta. Spolková republika se potýká s firemními insolvencemi, jichž bylo loni nejvíce za dvacet let, i s počtem nezaměstnaných, který byl vyšší naposledy v roce 2010.
„Bez hlubokých reforem riskujeme, že růstový potenciál Německa do konce desetiletí klesne na nulu. To by byl začátek strukturální stagnace, éry bez růstu. A každý menší nezdar by znamenal recesi,“ varoval šéf Deutsche Bank Christian Sewing. Že se nejedná jen o další statistiku, ale o vážný problém, který mění po dekády zaběhlé pořádky firem, naznačují i nejnovější data z německého trhu s automobily.
Zrcadlí zřejmý fakt – podniky šetří. Nových osobních vozů si loni zaregistrovaly 869 tisíc. Tedy počet, který je meziročně o pět procent nižší a rovněž pod pětiletým průměrem, jak odhaluje nejnovější analýza specializované společnosti Dataforce. Trh jako celek přitom paradoxně drobně rostl, od poklesu ho těsně uchránila poptávka z řad soukromých kupců. „Ekonomická situace vedla k poptávce, která byla slabší než v éře nedostatku polovodičů (2021 a 2022),“ řekl pro specializovaný web Automobilwoche analytik Dataforce Benjamin Kibies.
Německo šetří: Tesla padá, Škoda Auto roste
Dlouhému seznamu poražených vévodí americká Tesla. Výrobce elektromobilů s podpisem Elona Muska ještě před pár lety kraloval starému kontinentu obecně, teď na něm čelí poklesu prodejů – v případě prodeje firmám na největším evropském trhu se jedná o volný pád. Loni jim dodal 5,8 tisíce vozů, meziročně o 59 procent méně.
S 27procentním propadem následovaly značky Opel a Kia (46 a 14 tisíc vozů). Nahlášení nepříjemných výsledků se ale nevyhnuli ani v tradičních německých baštách: Mercedes-Benz si pohoršil o 8,5 procenta na 94 tisíc vozů, Porsche o čtrnáct procent na osm tisíc. Prémiové Volvo odepsalo přes deset procent (23 tisíc vozů).
Našly se ale i výjimky. Například Škoda Auto, která byla po Volkswagenu druhou nejžádanější značkou flotilových manažerů v Německu, si polepšila o tři procenta na 104 tisíc prodaných vozů. Modelům dokonce vládla Octavia, a to i přesto že její odbyt poklesl o čtvrtinu na 27 tisíc. Z nižších čísel rychle rostly také značky jako Citroën a Dacia, a to o čtyřicet, respektive o patnáct procent.
„Vzestup Dacie, která je primárně zaměřena na trh soukromých kupců, a také pokračující úspěch značek Škoda a Cupra (o devatenáct procent na 33 tisíc vozů) ukazují, že správci vozových parků mnohem více hledí na cenu,“ říká Kibies. Podle něj se tak děje na úkor prémiových značek jako Volvo či Mercedes-Benz.
Nafta a benzin na ústupu
Takové prostředí nahrává i automobilkám z Číny. Šetřícím firmám prodaly o polovinu více vozů, stále se ale jedná o marginální množství necelých dvanácti tisíc. Nejlépe z „číňanů“ si vedla největší tamní automobilka BYD. Mimořádně silné jméno z Šen-čenu udalo 3,4 tisíce aut, následovaly jej značky Polestar a MG.
Odborníci se shodují, že je střednědobý i dlouhodobý potenciál čínských značek v Evropě podstatně výše, tedy v řádu nižších desítek procent, a to i díky postupnému příklonu k plug-in hybridním a plně elektrickým automobilům. Těch zamířilo do firemních flotil rekordní množství: 142 a 207 tisíc, tedy o 51 a 38 procent více.
Dělo se tak i proto, že automobilky tyto vozy zvýhodňují vůči automobilům se spalovacím motorem, aby vyhověly zpřísňujícím se evropským emisním limitům. Čtyři z deseti nových firemních aut tak byla elektrifikovaná. Nejen Kibies z Dataforce tak v této souvislosti hovoří o „revoluci“. Prodaných naftových a benzinových vozů naopak ubylo o 25 a 20 procent.
Statistika je částečně zkreslená tím, že výrobci v roce 2024 lákali k pořízení „spalováků“ štědrými slevami, zejména u modelů typu VW Golf či Opel Astra. Naopak trh s elektromobily předloni dočasně poklesl v důsledku ukončených státních dotací.
V Německu každopádně doufají, že se po letech blýská na lepší časy. Optimistický vidí letošní rok jak Dataforce v případě automobilů, tak i Berlín a nezávislé instituty odhadující vývoj německé ekonomiky. Kibies konkrétně očekává, že aut prodaných do firem přibude o dvanáct procent na 977 tisíc.
Odhady letošního tempa růstu celé ekonomiky se různí, většinou však oscilují kolem jednoho procenta. Vládní výhled z loňského října zmiňoval dokonce 1,3 procenta, shodoval se tak i s prognózou významných ústavů. Respektovaný institut Ifo později snížil svůj odhad na osm desetin procenta letošního růstu.
Ten chce vláda kancléře Friedricha Merze stimulovat například fondem o objemu pěti set miliard eur (více než dvanácti bilionů korun), z něhož bude investovat do infrastruktury státu. Kola rozhýbává i na trhu s automobily. Od letošního roku dotuje třemi miliardami eur pořízení čistě elektrických a plug-in hybridních aut. Tento program bude mít významný dopad na obchod s novými a ojetými automobily i v Česku, ať už spalují pohonnou hmotu, nebo vybíjejí baterii.
