Německo: Síla rozumu proti větrným parkům

Ilustrační foto.

Ilustrační foto. Zdroj: wikimedia.org

Podpora obnovitelných zdrojů není v Německu zdaleka tak jednoznačná, jak by se mohlo z projevů představitelů státu zdát. Proti rozšiřování větrných elektráren bojuje v zemi přes pět set občanských iniciativ. Teď 348 z nich dalo vzniknout celoněmeckému spolku, jenž si říká Síla rozumu.

V rámci reformy zákona o podporovaných zdrojích energie apeluje na vládu, aby energetická politika brala v úvahu blaho obyvatel, ochranu přírody a udržení hospodářské základny země. Jinými slovy chce osekat dotace pro větrné či solární elektrárny a zpřísnit povolování jejich stavby.

„Každý den vznikají další podobné spolky, zejména v Hesensku a Bavorsku,“ říká Nicolai Ziegler, první předseda Síly rozumu. Zatím poslední akcí organizace je petice, kterou chce adresovat poslancům Bundestagu, aby změnili nynější stavební zákon. Podle něho mají větrné elektrárny snadnější cestu k získání stavebního povolení než jiné stavby a úřady je mohou povolovat i v chráněných přírodních oblastech. Výsledkem by mělo být moratorium na výstavbu nových elektráren.

„Obyvatelům způsobuje budování větrných elektráren extrémní ztráty majetku. Jejich nemovitosti a pozemky ztrácejí hodnotu a stávají se neprodejnými. Zatímco zisky v podobě dotované energie jdou do kapes vlastníků pozemků, na nichž elektrárny stojí, a provozovatelů větrných parků,“ píše se v podkladovém materiálu Síly rozumu. Ten zmiňuje i dotace, které jsou vyšší než cena silové elektřiny.

Dotovaná pracovní místa
Spolkový svaz větrné energie tvrdí, že díky rozvoji větrných elektráren získalo práci 118 tisíc Němců. Síla rozumu k tomu poznamenává, že to je jen 0,3 procenta německé pracovní síly, což je zanedbatelný přínos. Navíc jde o místa, která jsou subvencovaná přes dotace pro zelenou energii. Ty zdražily cenu elektřiny, a snížily tak kupní sílu Němců a zlikvidovaly pracovní místa v odvětvích, které stát na rozdíl od obnovitelných zdrojů nepodporuje.

Spolek také zpochybňuje ekologické přínosy větrné energie. Bez konvenčních fosilních elektráren, které musejí fungovat jako záloha pro případ slabé výroby, jsou větrníky k ničemu. Stavba jedné turbíny znehodnotí jeden hektar často cenného kusu přírody. Z hodnotné kulturní krajiny se tak stávají podle Síly rozumu mrtvé průmyslové zóny. Dnes je v provozu v Německu 24 tisíc turbín, které dodávají 8,4 procenta veškeré elektřiny. Vláda plánuje tento počet do roku 2020 každý rok navýšit o další tisícovku strojů.

Iniciativu reprezentují uznávaní inženýři, vědci z oboru zemědělství či biologie a ikona německých hnutí ochránců přírody Enoch zu Guttenberg. Podporu nacházejí reformátoři energetické strategie i mezi politiky. Petici podepsal třeba bývalý spolkový ministr a generální sekretář Heiner Geissler, poslanec Helmut Heiderich či místopředseda frakce CDU v zemském parlamentu Porýní-Falce.