Německo směřuje k závislosti na dovozu elektřiny, varuje ministr

Německá hnědouhelná elektrárna Boxberg

Německá hnědouhelná elektrárna Boxberg Zdroj: ANKAWU, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Po odklonu od jaderné energie si ochránci životního v Německu prostředí vybrali další cíl – žádají odstavení uhelných elektráren. Ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel přitom upozorňuje, že to výrazně prohloubí závislost Německa na dovozu. Už při teoretickém zachování současného energetického mixu je podle něj jasné, že za čtyři roky bude muset Německo elektřinu dovážet.

Uhlí se na výrobě elektřiny v Německu podílí ze 45 procent. Podle ekologů by proto země měla více využívat paroplynové elektrárny, které jsou efektivnější než ty uhelné.

S tím ale Gabriel nesouhlasí. Podle něj totiž už za současného stavu hrozí, že od zimy 2018/2019 bude muset Německo elektřinu v chladnějších částech roku dovážet ze zahraničí.

Uhlí nahradí plyn

„Musíme si konečně přestat dělat iluze o německé energetické politice,“ napsal ministr ve vládním dokumentu, ze kterého cituje agentura Reuters. „Nemůžeme se najednou vzdát jaderné i uhelné energie,“ tvrdí.

Podle něj by uzavření uhelných elektráren vyústilo v růst cen elektřiny, odchod velké části průmyslu do zahraničí a nejistotu ohledně dodávek elektřiny. Zatímco uhlí je poslední energetickou surovinou, kterou má Německo k dispozici na vlastním území, zemní plyn dováží převážně z Ruska.

Ve straně hrozí rozepře

Za Gabriela se postavily i čtyři velké odborové svazy. Ministr, který je zároveň předsedou SPD, podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung za uhlí bojuje i kvůli tomu, že v uhelných spolkových zemích - Severním Porýní-Vestfálsku, Braniborsku a Sasku – jsou sociální demokraté ve vládě.

Gabriel přitom riskuje rozkol uvnitř vlastní strany, kde se proti němu staví silné ekologicky naladěné křídlo. K němu přitom ještě před několika lety sám patřil, když zastával post ministra životního prostředí.

Studie: Německo je energeticky nejefektivnější na světě. USA propadly