Nepoctivé dotace? USA prudce zvýšily clo na čínskou ocel

Čínská ocelárna

Čínská ocelárna Zdroj: ctk/AP

Spojené státy rozhodly o uvalení finálního dovozního cla na čínskou zastudena válcovanou plochou ocel ve výši 522 procent. Američané dospěli k závěru, že tyto produkty jsou prodávané na americkém trhu pod náklady a získaly nepoctivé dotace.

Spojené státy loni dovezly za studena válcovanou plochou ocel v celkové hodnotě 272,3 milionu dolarů (6,5 miliardy korun). Tato ocel se primárně používá při výrobě automobilových karosérií, spotřebičů, lodních kontejnerů a ve stavebnictví.

Hodnota dovozu je sice relativně nízká, avšak ocel je velmi citlivým tématem pro americké i evropské firmy kvůli nadprodukci, která v tomto odvětví přetrvává. Na příliv levné oceli z Číny si stěžují mimo jiné i čeští oceláři.

Rozhodnutí přichází v době stupňujícího se obchodního napětí mezi USA a Čínou, zvláště v ocelářském sektoru. Firmy z USA i z Evropy tvrdí, že Čína deformuje světové ceny, protože kvůli zpomalování poptávky na domácím trhu se snaží prodat svou nadprodukci v zahraničí za dumpingové ceny. Čína ale taková obvinění odmítá a tvrdí, že čínské ocelárny jsou efektivnější a mají mnohem nižší náklady než jejich zahraniční konkurenti.

„Čínské ocelářské produkty jsou silně konkurenceschopné, takže export mírně roste. Ocelářský sektor je ale využíván zejména k uspokojení domácí poptávky a nikdy zde nebyla žádná politická podpora velkého objemu exportu,“ tvrdí podle agentury Reuters předseda čínského sdružení železa a oceli (CISA) Ma Kuo-čchiang.

O práci přišly tisíce lidí

Původní stížnost na čínskou zastudena válcovanou plochou ocel podali v červenci 2015 velcí američtí producenti U.S. Steel, AK Steel, ArcelorMittal USA, Nucor a Steel Dynamics. Producenti tvrdí, že museli v USA za poslední rok propustit na 12 tisíc zaměstnanců.

Ministerstvo obchodu rovněž uložilo finální antidumpingové clo ve výši 71,35 procenta na japonskou zastudena válcovanou ocel. Potvrdilo tak předběžné rozhodnutí v této záležitosti. Dovoz této oceli z Japonska do USA loni činil 138,6 milionu dolarů.

Americká společnost U.S. Steel se rovněž v jiném případě snaží zastavit veškerý dovoz od největších výrobců oceli z Číny. Ve stížnosti u americké Komise pro mezinárodní obchod (ITC) vyzvala k prošetření desítek čínských producentů a jejich distributorů kvůli podezření z dohody o stanovování cen, krádeži obchodních tajemství a obcházení obchodních povinností falešným značením.

Čína je největším producentem oceli na světě, více než polovina velkých oceláren tam ale byla podle CISA loni ztrátová. Během příštích pěti let hodlá Čína roční produkci oceli snížit o 100 až 150 milionů tun. Peking dnes uvedl, že firmy pod kontrolou centrální vlády zredukují v letech 2016 až 2017 kapacity pro výrobu oceli a těžbu uhlí o desetinu.