Norsko je ukázkou toho, jak může velmi chudá země ekonomicky vyrůst díky nalezištím ropy. Objev v Severním moři z Norska udělal jeden z nejbohatších národů. Norové se mají dnes na evropské poměry velice dobře. Pro rodiny je samozřejmostí vysoký příjem, vlastní byt a chaty v horách či na pobřeží.
„Máme peníze na severské životní styl. Rekreaci na chatě, lyžování a cykloturistiku, hodně času trávíme s dětmi ,“ řekla pro agenturu Reuters Elise Bakke. Ta si již snížila délku své pracovní doby pro velkou telekomunikační společnost na šest hodin. Zastává totiž heslo „proč bych měla pracovat dlouho, když nemusím“. Řada Norů také využívá možnost volného pátku. Vysoké mzdy opravdu umožňují Norům pracovat méně hodin a míra nezaměstnanosti je v Norsku pouhá tři procenta.
Země přichází o turisty i konkurenceschopnost
Vzhledem k tomu, že mzdy v Norsku enormě rostou, se země stává méně atraktivní pro turisty, kteří nechtějí využívat služeb za přemrštěné ceny. Pro příklad, obyčejná Pizza Margherita za v přepočtu dvacet euro se nelíbí ani německým turistům.
V Norsku si stěžují i firmy. Náklady na pracovní sílu vzrostly od roku 2000 o 63 procent. To je šestkrát víc než v Německu, nebo sousedním Švédsku. Společnosti proto musejí zdražovat své produkty a přestávájí být konkurenceschopné. Tak přišel o zakázky například norský výrobce ropných plošin, firma Kvaerner.
„Byl příliš drahý. Norské společnosti nabízejí o 15 procent vyšší ceny než konkurence,“ říká ministr Jan Arve Haugan. Takovou cenu nemůže kompenzovat ani záruka vysoké kvality.
Na obrovské náklady si stěžují i další firmy. Například letecká společnost Norwegian Air pohrozila, že se přestěhuje do Thajska. Sen o vysokém příjmu naopak do Norska láká desítky tisíc přistěhovalců.
Život v hojnosti
Před pouhými 100 lety miliony chudých Norů emigrovaly ze země, která nabízela jen minimum orné půdy, a hledaly štěstí ve Spojených státech. Dnes z Norska neodchází nikdo. Statistiky evidují jen údaje o přistěhovalcích.
Norská vláda a centrální banka již upozorňují na možný konec příběhu o úspěchu. Model sociálního státu, který umožňuje lidem, aby přestali pracovat, je totiž neúnosný.
Norská centrální banka má rezervy 550 miliard eur, to je zhruba 110 tisíc eur na každého obyvatele. V Norsku se nyní debatuje o tom, jak s těmito penězi naložit.
