Těžba uhlí bývala klíčovou součástí ekonomiky arktického souostroví, v minulosti zaměstnávala i čtvrtinu obyvatel. Nízké ceny uhlí ale uvrhly Store Norske do vleklé krize, která firmu přiměla zakonzervovat dvě šachty a soustředit se na těžbu na třetí šachtě.
Udržování uzavřených těžebních zařízení ve stavu, aby bylo možné v případě opětovného nárůstu poptávky obnovit dobývání uhlí, si ale vyžádá 145 milionů norských korun ročně. Store Norske proto vládu požádala pomoc ve výši 300 milionů norských korun ve třech ročních splátkách.
Místo uhlí turismus
Ministerstvo průmyslu státnímu podniku vyhovělo jen částečně. Naznačilo ale, že v případě potřeby může na konci roku 2016 poskytnout další dotaci. Už dříve přitom Oslo Store Noske poskytlo dotaci 500 milionů norských korun.
Norsko chce prostřednictvím záchranného programu dopřát Špicberkům čas na postupné utlumení těžby a rozvoj nových odvětví. Ministerstvo průmyslu sází hlavně na rozvoj cestovního ruchu, zpracování ryb a rejdařství.
Nevhodné načasování
Rozhodnutí dotovat těžbu uhlí padlo krátce poté, co se norská vláda na pařížské konferenci zavázala omezit emise skleníkových plynů. Ochránci životního prostředí proto označují krok vlády za nešťastný.
„Musíme zvažovat řadu věcí, včetně osudů lidí, kteří žijí na Špicberkách,“ řekl rozhlasové stanici NRK Øvind Korsberg, místopředseda parlamentního výboru pro průmysl. I on ale připustil, že po uzavření pařížské dohody už ceny uhlí zřejmě nikdy nebudou dostatečně vysoké, a kdyby byly doly Store Norske na pevnině, vláda by je pravděpodobně zcela uzavřela.
Ze špinavé energie špinavé peníze? Norský fond trápí svědomí
