„Základní informační materiál o prodávaných aktivech už máme k dispozici od Citibank, která má tento projekt na starost. Vzhledem k mimořádnému rozsahu transakce jsme požádali o spolupráci také Elektrotechnickou fakultu ČVUT, s níž dlouhodobě spolupracujeme,“ řekl mluvčí Czech Coalu David Vidomus.
Vršanská uhelná podle něj v současnosti čeká na pozvánku do procesu, který jí umožní provést komplexní audit a hloubkovou prověrku prodávaného podniku. „Pokud budeme pozváni do další fáze, nejdříve se podrobněji seznámíme s prodávanými aktivy. Podle výsledků se pak rozhodneme, jestli konkrétní nabídku na jejich odkup podáme, nebo ne,“ dodal mluvčí.
Aktiva za 95 miliard
Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8000 megawattů. Konkrétně jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů.
Podle dřívějších odhadů by mohl Vattenfall prodejem německých aktiv získat až 3,5 miliardy eur (95 miliard korun). Ekologická organizace Greenpeace v říjnu uvedla, že toto číslo je nadnesené a současná hodnota akvizice se pohybuje kolem půl miliardy eur (13,5 miliardy korun).
Z kola ven
Právě organizace Greenpeace, která se o hnědouhelné doly ucházela s cílem je zavřít, byla v minulých dnech z výběrového řízení vyřazena. Citigroup, která tendr zprostředkovává, to podle ekologů odůvodnila tím, že Greenpeace nejedná jako dražitel ani jako prostředník či poradce dražitele. Již dříve pak byli zástupci Greenpeace informováni o tom, že doly se prodají tomu, kdo učiní nejvyšší finanční nabídku. Hnutí tak prý požadavek na maximalizaci zisků nesplňovalo.
Česká vláda jasně rozhodla, že Tykač se společníky nemůžou zbourat Horní Jiřetín, takže to teď pánové chtějí zkusit v Německu, reagoval mluvčí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vláda totiž nedávno rozhodla o prolomení limitů pouze na dole Bílina v Ústeckém kraji, což neohrozí žádná lidská sídla. Naopak u lomu ČSA zůstaly limity v platnosti.
Kvůli nejasné budoucnosti uhelných elektráren v Německu Vattenfall zahájení tendru odkládal. Červencové rozhodnutí německé vlády zrušit plán dodatečných poplatků z provozování uhelných elektráren ale firmu povzbudil k uskutečnění transakce.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.
