„Stát v procesu hledání úložiště začíná od prostředka, nemá k tomu solidní legislativní rámec,“ upozornil starosta města Horažďovice Karel Zrůbek. Chybí tomu „jízdní řád“, dodal. Občané i obce jsou podle něj v nejistotě, co jim rozhodnutí státu přinese.
Pod výzvu, která požaduje kromě vytvoření nové normy například také dodržování evropské legislativy a zajištění vysokých bezpečnostních kritérií výběru lokality úložiště, se doposud podepsalo 20 obcí a 14 občanských sdružení, ale sběr podpisů je teprve v samém počátku.
Archy by poté měly putovat podle Eduarda Sequense k rukám premiéra i ministrů. „Důvodem výzvy je přehodnocení dosavadního postupu ministerstva průmyslu, které se rozhodlo přestat brát ohled na názory obyvatel dotčených obcí. Ministerstvo má dvě tváře, jedna se usmívá a druhá na to jde tvrdě a silově,“ uvedl Michal Šimůnek z občanského sdružení Za Radouň krásnější.
Starostové se ke společnému odporu zmobilizovali poté, co loni v prosinci ministerstvo průmyslu převedlo zodpovědnost za geologický průzkum ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na státní podnik Diamo. Se SÚRAO měli starostové dohodu, že průzkum nezahájí bez jejich souhlasu. Diamo ale sdělilo, že ho sliby Správy nevážou. „Postup, který zvolil ministr Martin Kuba je popření všech slibů,“ poznamenal starosta obce Nadějov Zdeněk Černý.
Podle zástupce ředitele SÚRAO Jiřího Slováka se ale ministerstvo od strategie hledání konsensu s dotčenými obcemi neodklonilo. „To musím jednoznačně vyvrátit, protože ministerstvo má prostřednictvím SÚRAO úkol od vlády vybrat do roku 2018 dvě kandidátní lokality a předložit je vládě se stanoviskem dotčených obcí. Nedokážu si představit, že to stanovisko by mohlo být jiné než kladné,“ řekl ČTK Slovák. „Budeme i nadále hledat cestu, jak dospět ke konsensuálnímu stanovisku,“ dodal.
Zástupci Diama podle Martina Schenka ze sdružení Nechceme úložiště Kraví hora veřejně deklarují, že nehodlají brát ohled na postoje obyvatel a už požádali ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území. Je to první krok k tomu, aby zahájili průzkumné práce, jež vedou k tomu, aby byla vybrána lokalita pro hlubinné úložiště,“ uvedl Martin Schenk. Dodal, že občané byli podvedeni.
První vyhořelé palivo z jaderných elektráren by mělo být v úložišti uskladněno od roku 2065. Výstavba potrvá zhruba 15 let. Do pěti let by ale měly být podle Sequense vybrány dvě lokality, hlavní a záložní. Ve hře je nyní sedm lokalit, na jejichž území se nalézají asi čtyři desítky obcí. Jako osmá varianta se řeší také vojenský prostor Boletice.
:
