Obnova těžby uranu? Nápad z deliria, kritizuje Zemanův návrh Liška
Podle Zemana by obnova těžby mohla být jednou z možností, jak oživit ekonomiku v této části Karlovarského kraje. Úvaha zazněla podle něj na jednání se zástupci obcí regionu. Jáchymov se potýká s vysokou nezaměstnaností, a přestože se mu v posledních letech daří opravit některé kulturní památky a naopak se zbavit zdevastovaných domů, je to město se sociálními problémy.
Zeman argumentuje cenou uranu v souvislosti jadernou energetikou. „Bylo by třeba nejdříve vypracovat analýzu zásob uranu v Jáchymově,“ uvedl Zeman. Jeho těžba by se ale podle něj vyplatila, jen pokud by jaderná energetika byla v energetickém mixu důležitou součástí. „Proto jsem položil otázku, zda by se při desetinásobné ceně skutečně nevyplatilo těžbu obnovit,“ upřesnil na návštěvě kraje Zeman.
„Za mé vlády byla zrušena těžba uranu v Dolních Hamrech, protože byla prováděna ekologicky nepřijatelným způsobem, to jest za pomoci kyanidu. Na druhou stranu moje vláda prodloužila těžbu v Dolní Rožínce. A pak se ukázalo, že světová cena uranu vzrostla desetinásobně,“ řekl Zeman.
Stranu zelených ale Zemanův nápad vyděsil. „Po škodách za desítky miliard korun způsobených dřívější těžbou uranu v Česku, stejně jako po zamoření podzemních vod v objemu Slapské přehrady, může dnes přemýšlet o otevírání nových ložisek uranu jedině člověk v deliriu,“ uvedl Liška.
A koriguje také Zemanovo tvrzení o desetinásobném růstu ceny uranu. Ta sice prudce vzrostla mezi roky 2005 a 2008, kdy z do té doby stabilních 15 až 20 dolarů za libru vyskočila až ke 140 dolarům, ale od té doby klesá a nyní se pohybuje pod hranicí 40 dolarů (viz. graf).
Vývoj ceny uranu:
V Česku, které kdysi patřilo mezi evropskou uranovou velmoc, nyní funguje už jen uranový důl v Dolní Rožínce. S výjimkou Rumunska je jediným fungujícím uranovým dolem v Evropské unii. Z jedné tuny vydobyté uranové rudy se dá po složitém procesu v úpravně extrahovat 1,5 kilogramu uranu. V dole Rožná může přitom státní podnik Diamo podle vládního rozhodnutí těžit pouze a jen pokud to bude ekonomicky výhodné. Největším českým ložiskem uranu byly v devadesátých letech zavřené doly v Příbrami, kde se vytěžilo celkem 30 tisíc tun uranu.
Těžbu uranu v Jáchymově připomíná už jen naučná expozice Jáchymovské peklo|Těžbu uranu v Jáchymově připomíná už jen naučná expozice Jáchymovské peklo (foto E15)
Ve světě se ročně těží pro energetické účely přibližně 45 tisíc tun uranu, největšími velmocemi v těžbě rudy, které jaderné reaktory zásobují, jsou Kazachstán, Austrálie a Kanada.
Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Uran 2007 vystačí světové zásoby uranu, nezmění-li se počet jaderných bloků na Zemi a nenasadí-li se nové technologie v atomové energetice, nejméně na sto let. Ovšem po roce 2030 se očekává nástup nové generace reaktorů, které umožní daleko lépe využít energii uranového jádra a „spálit“ i současný odpad. Díky tomu by mohly zásoby vystačit na tisíce let.
Uranové doly v Jáchymově se staly nechvalně známé tím, že v nich pracovali političtí vězni. Těžba skončila v polovině šedesátých let.
Česko, země uranu zaslíbená. Stačí vytěžit
Uran vystačí nejméně na století