Obrana koupí od Tatry stovky transportérů Titus, má na to dvacet miliard
Automobilka Tatra ze zbrojařského impéria Jaroslava Strnada, jehož expanzi už delší dobu s nevolí sledují konkurenční Omnipol či STV Group, má nakročeno k největšímu investičnímu projektu české armády. Ta výrazně zvýšila poptávku na šestikolové obrněné transportéry Titus z produkce francouzské firmy Nexter a právě kopřivnické továrny.
Místo ještě loni požadovaných 42 kusů jich teď vojsko chce zhruba sedminásobně více. Nakoupí je v několika vlnách v letech 2019 až 2023. Spolu s tím vzroste i předpokládaná hodnota projektu, na nějž mělo ministerstvo obrany původně 2,7 miliardy korun. Teď počítá s až dvaceti miliardami korun.
Podle náměstka pro vyzbrojování Daniela Koštovala se poptávka zvýšila na základě dokumentu Koncepce výstavby Armády ČR 2025. „Generální štáb spočítal, že titusů potřebuje stovky, a podle toho upravil původní požadavek. V první fázi nakoupíme 62 kusů včetně nákladů na jejich životní cyklus s tím, že chceme, aby smlouva obsahovala i pasáž o tom, že je to jen začátek vyzbrojovacího projektu. Ideálně bychom chtěli, aby první zakázka připravila půdu pro jednání o cenách vozidel kontrahovaných v příštích vlnách, a to opět se životním cyklem,“ řekl deníku E15 Koštoval.
Požadavek na větší počet obrněnců souvisí i s tím, že generální štáb chtěl před několika lety dvojnásobně více transportérů Pandur, než nakonec tehdejší Topolánkův kabinet odsouhlasil. Vozidla se budou kompletně vyrábět v Česku v nové zbrojovce Tatra Defence Vehicle, která byla na jaře otevřena v kopřivnickém areálu. Výhodou Strnada a jeho společníka Reného Matery, s nímž ovládá Tatru, je to, že vojáci chtějí obrněnce na podvozcích z Kopřivnice. Důvodem je sjednocení a zefektivnění logistiky se zbytkem armádního vozového parku, který z drtivé většiny tvoří tatrovky.
Tendr nebyl
Strnad se navíc dohodl na výrobě celých vozidel Titus se společností Nexter, takže nákupčí nemohli podle Koštovala vypsat výběrové řízení. Případní uchazeči by totiž byli limitováni podmínkou tatrováckých podvozků. To byl případ neúspěšné nabídky přeloučské SVOS s transportéry Vega.
„Za situace, že jeden ze základních požadavků armády je podvozek Tatra a firma zároveň vyrábí celá vozidla, vylučuje zákon možnost vypsání tendru,“ podotkl náměstek. Jak s první zakázkou na 62 kusů, tak s následujícími bude muset souhlasit vláda. Zhruba tři stovky titusů mají být vybaveny nejrůznější výzbrojí včetně minometů, počítá se i s verzí pro spojaře, velitele či zdravotníky. Spolu se 107 osmikolovými pandury a 230 novými pásovými vozidly pěchoty, jejichž nákup se teprve připravuje, mají být páteřní technikou pozemního vojska – 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády.
Strnadova expanze se zajídá ostatním zbrojařům z českého trhu |
---|
Vzestup firem Czechoslovak Group a Tatra Trucks Jaroslava Strnada soustavně zvyšuje napětí mezi českými zbrojaři. Strnadovo impérium loni získalo od americké General Dynamics exkluzivitu na výrobu a servis transportérů Pandur pro střední a východní Evropu. Podle informací deníku E15 měl Strnad uzavřít dohodu s neformálním šéfem Omnipolu Richardem Hávou, že se soustředí na pozemní techniku a nebude mu konkurovat v technice radarové. Tradiční český obchodník se zbraněmi ovládá společnost Era, která vyrábí pasivní sledovací systémy Věra, nástupce slavných tamar. Údajná dohoda však padla poté, co Strnad v dubnu ovládl pardubickou Retii. Ta se má podílet na dodávkách izraelských 3D radarů pro českou armádu za 5,9 miliardy korun. Dlouho napjaté jsou Strnadovy vztahy s STV Group Martina Drdy, s nímž si přímo konkuruje v opravách a modernizacích starší techniky z výzbroje bývalé Varšavské smlouvy. Strnad argumentuje tím, že není v postavení dealerů zahraničních zbrojovek. Ve výrobních podnicích v Česku, z nichž některé postavil na nohy, zaměstnává přes tři tisíce lidí. |