Odbory rozšíří stávkovou pohotovost na celé OKD, vadí jim nejasná situace

Ilustrační foto (Sídlo OKD)

Ilustrační foto (Sídlo OKD) Zdroj: Petr Bergler, Euro

Horničtí odboráři rozhodli, že stávkovou pohotovost rozšíří z Dolu Paskov (Důlní závod 3) na celou těžební společnost OKD, a to na neomezenou dobu. Důvodem je nejasná situace v OKD, řekl předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík. Odboráři podle něj nemají od vedení firmy dostatek informací, neví ani, jak bude vypadat plán firmy pro letošní rok.

Předseda odborů Dolu Paskov Rostislav Palička řekl, že důvody rozšíření stávkové pohotovosti jsou podobné jako na Dole Paskov, kde byla vyhlášena . „Hlavní je to, že nejsou žádné fundované informace. Myslím si, že až dostaneme byznys plán, tak ty důvody pominou,“ řekl Palička.

Odbory podle něj také žádají sociální program pro propouštěné horníky. Ten byl hlavním důvodem stávkové pohotovosti na Paskově. Odboráři požadují jeho schválení a rozšíření na všechny doly OKD. Na Dole Paskov na Frýdecko-Místecku začne útlum zřejmě již v letošním roce. OKD tam má necelých 1700 kmenových zaměstnanců.

Zvýšení odstupného

Sociální program se týká i zvýšení odstupného podle odpracovaných let. V roce 2013, kdy OKD poprvé oznámila uzavření Paskova, zaručoval program horníkům s 16 a více odpracovanými lety až dvanáctinásobek platu. Průměrný hrubý plat v celé OKD byl loni 34 tisíc korun. Poté, co se firma dohodla se státem na pokračování těžby, byl sociální program pozastaven.

„Rozšíření stávkové pohotovosti na všechny doly v OKD rozhodně není pozitivním impulsem nejenom vůči našim novým vlastníkům, ale už vůbec ne vůči našim zákazníkům a dodavatelům,“ řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Vedení společnosti podle něj navrhlo odborářům pravidelné schůzky.

Vládní zmocněnec Jiří Cienciala řekl, že vyhlášení stávkové pohotovosti je logickým vyústěním situace. „Zaměstnanci mají obavy o svou budoucnost. Jak na sněmu zaznělo, chtějí konečně vědět, jak, kdy a jaké změny je čekají. Věřím, že to přispěje pozitivně k zintenzivnění jednání o dalším vývoji v OKD a řešení dopadů na region,“ řekl Cienciala.

I s pracovníky dodavatelských firem nyní v OKD pracuje asi 12 tisíc lidí, podle představitelů Moravskoslezského kraje jsou však v regionu ohroženy další tisíce míst v návazných profesích. Na konci ledna činila nezaměstnanost v kraji 8,7 procenta, práci nemělo více než 73 500 lidí.

OKD má existenční problémy, těžba je pro firmu kvůli klesajícím cenám uhlí ztrátová i přes zavádění úsporných opatření. Nedávno firma oznámila, že kromě Dolu Paskov připravuje i zavření karvinských dolů Lazy a Darkov. Podle mluvčího OKD by se ale na karvinských dolech v nejbližších dvou letech nemělo nic měnit.

Paskov je prioritou

„Vedení OKD teď musí připravit byznys plán na léta 2016 - 2017. Prioritním úkolem bude vyřešení situace na Dole Paskov. Ostatní karvinské části prozatím nebudou řešeny,“ řekl Čelechovský.

Společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Její vlastník NWR má nového majitele: skupinu Ad Hoc Group (AHG), která sdružuje tři britské investiční společnosti, dosavadní věřitele firmy. Firmu definitivně opustil podnikatel Zdeněk Bakala, který v ní působil od roku 2004.

„Jsme připraveni jednat s vládou i dalšími zainteresovanými stranami, protože situace okolo OKD na severní Moravě je vážná. Věříme, že současný postoj vlády, tedy že k jednání dojde až po převodu akcií, se změní s ohledem na příslib uskutečnění převodu v očekávaném termínu,“ sdělil mluvčí AHG Roman Pařík.

Výběr hlavních událostí v OKD v posledních letech
- Část akcií OKD byla na začátku 90. let minulého století prodána v kuponové privatizaci, hlavním majitelem zůstal stát. V následujících letech ale rozhodující vliv získala společnost Prosper Trading, která odkoupila akcie OKD od státního Restitučního investičního fondu a od obcí regionu. Později se většinovým vlastníkem stal Karbon Invest (KI) podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Do firmy vstoupil v druhé půli roku 1998, krátce po vzniku vlády Miloše Zemana (ČSSD).

- V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad (ÚOHS). V září téhož roku vláda Stanislava Grose (ČSSD) schválila prodej menšinového státního podílu skupině Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Většinovým vlastníkem se ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries, vedená Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se přitom podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI.

- Později se majitelem OKD stala v Nizozemsku registrovaná firma New World Resources (NWR). Dvoutřetinovým vlastníkem NWR zůstala investiční firma BXR Group Limited, ve které Bakalovi patřil zhruba poloviční podíl. Na loňské dubnové valné hromadě opustil Bakala představenstvo společnosti, nadále mu ale zůstal poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která držela nadpoloviční podíl v NWR.

- Ve středu 24. února ale bylo oznámeno, že CERCL převede svůj podíl na ostatní akcionáře NWR, aby usnadnila restrukturalizaci firmy. Novým majoritním vlastníkem se stává skupina Ad Hoc Group (AHG), jež sdružuje tři britské investiční společnosti. Má 60 procent hlasovacích práv.

- Součástí privatizovaného majetku OKD byly i bývalé hornické byty. Okolo 44 tisíc těchto bytů spravovala společnost RPG Byty ze skupiny BXR. Loni v říjnu ÚOHS povolil změnu vlastníka společnosti RPG Byty, firmu převzala lucemburská společnost Fondy Bydleni 2, transakci zabezpečuje mezinárodní investiční společnost Round Hill Capital.

- Koláček, Otava a místopředseda představenstva dolů Jan Przybyla se později kvůli svému působení v OKD ocitli před soudem. Státní zástupce je obžaloval ze zneužívání informací v obchodním styku, kterým měli firmě způsobit škodu v řádu miliard korun. Soud ale v červnu 2009 všechny tři zprostil viny.

- Odkupu státního podílu z roku 2004 se týká dosud neuzavřená kauza, v níž před soudem stanul znalec Rudolf Doucha, jehož obžaloba viní z hrubého zkreslení posudku, podle něhož byl prodán státní podíl v OKD. Před soudem stanuli také dva bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek, kteří měli privatizaci na starosti.

- Po roce 1989 uzavřela OKD řadu šachet, výrazně klesl také počet zaměstnanců, kterých bylo koncem 80. let přes 100 tisíc. Zatím naposledy byl uzavřen důl Dukla v Havířově (2007). V současnosti OKD zaměstnává kolem 13 tisíc lidí, z toho asi pětinu v dole Paskov, který v nejbližších letech nejspíš také čeká uzavření (NWR navrhuje jeho uzavření nebo převedení na stát).

- Kromě Paskova (Důlní závod 3 s lokalitami Staříč a Chlebovice) OKD provozuje Důlní závod 1 (doly Lazy, ČSA a Darkov) a Důlní závod 2, který vznikl přejmenováním původního Závodu Důl ČSM. OKD patří i zakonzervovaný důl Frenštát.

- Začátkem února OKD oznámila, že chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Uzavřeny by měly být doly Paskov, Lazy a Darkov a společnost plánuje, že v ní do roku 2018 bude pracovat 5000 až 6000 lidí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale začátkem tohoto týdne oznámilo, že vedení OKD vzalo zpět informaci o tom, kolik do budoucna propustí lidí.

- V roce 2013 se NWR dostala do vysoké ztráty a oznámila plán úsporných opatření. Jeho součástí byl kromě snížení nákladů prodej Dolu Paskov a společnosti OKK Koksovny. Zatímco pro důl se nepodařilo najít kupce, koksovnu koupila společnost Metalimex. Příčinou ztrát byly dle analytiků nízké prodejní ceny uhlí a vysoký podíl fixních provozních i finančních nákladů.

- Těžební firma se nyní potýká s existenčními problémy, kvůli nimž v kraji hrozí masivní propouštění. Koncem letošního ledna se krajská tripartita shodla, že těžba uhlí by měla pokračovat co nejdéle i za cenu toho, že stát ponese určité výdaje.

- NWR v předběžné analýze svého strategického revizního procesu na konci loňského roku uvedla, že do dvou let plánuje zavření dolů Paskov a Lazy. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark začátkem února řekl, že uzavření by se týkalo i Darkova.

- V úterý 23. února vyhlásili odboráři Dolu Paskov stávkovou pohotovost, žádají vyřešení sociálního programu pro propouštěné horníky. Dnes odboráři rozhodli, že stávkovou pohotovost rozšíří z Dolu Paskov na celé OKD, a to na neomezenou dobu.
Výběr demonstrací a protestů hornických odborů v minulých letech
24. června 2008 - Do hodinové výstražné stávky proti reformám vlády Mirka Topolánka (ODS) se zapojili i horníci na severu Moravy i Čech.

31. října 2012 - Odboráři z těžařské firmy Czech Coal, ale také zástupci měst a obcí Ústeckého kraje a delegace hornických odborářů z Ostravy demonstrovali před úřadem vlády proti novele horního zákona. Podle organizátorů přišlo asi 2000 lidí. Odboráři se obávali toho, že hrozí postupný útlum těžby a ztráta pracovních míst v severních Čechách.

17. září 2013 - V Ostravě se na hornické demonstraci za zachování pracovních míst a slušnou mzdu kvůli hospodářským potížím společnosti OKD sešlo zhruba 2500 lidí. Účastníci vyzvali OKD, především spolumajitele Zdeňka Bakalu, aby ze svých zisků zajistil normální chod firmy. Několik protestujících vtrhlo do budovy bývalého ředitelství OKD.

27. listopadu 2013 - Proti snahám prolomit územní limity těžby uhlí demonstrovala v centru Ústí nad Labem asi stovka lidí, zpočátku jim oponoval podobný počet horníků, které na protiakci přivezly autobusy.

29. ledna 2015 - Hornické odbory pořádaly demonstraci za prolomení těžebních limitů v severních Čechách. Před ministerstvem průmyslu a obchodu v Praze zhruba hodinu demonstrovalo podle odhadu policie 600 až 700 horníků.

27. července 2015 - Asi stovka hornických odborářů, převážně ze společnosti Severní energetická, asi hodinu demonstrovala před úřadem vlády, kde jednala tripartita. Horníci požadovali úplné prolomení limitů těžby uhlí.

23. února 2016 - Odboráři Dolu Paskov vyhlásili stávkovou pohotovost. Odbory žádají vyřešení sociálního programu pro propouštěné horníky. Dnes odboráři rozhodli, že stávkovou pohotovost rozšíří z Dolu Paskov na celé OKD, a to na neomezenou dobu.