EnBW musel v roce 2011 kvůli moratoriu odstavit své dvě jaderné elektrárny. Od spolkové vlády a Bádenska-Württemberska za to žádal odškodné ve výši 261 milionů eur (sedm miliard korun). U soudu ale se svou stížností neuspěl. Podle soudního verdiktu si měl totiž na moratorium stěžovat ihned po jeho vyhlášení, což neudělal. EnBW se proti rozhodnutí může odvolat. „Počkáme si na písemné odůvodnění rozsudku, prostudujeme ho a pak rozhodněme o dalších krocích,“ uvedla společnost.
Po vyhlášení moratoria v dubnu 2011 EnBW vydal prohlášení, že sice pochybuje o zákonnosti opatření, žádné právní kroky ale nepodnikne. To mu nyní soud vytkl. Odškodného za tříměsíční zákaz provozu sedmi nejstarších německých jaderných elektráren a tehdy odstavených reaktorů v Krümmelu se dožadují i konkurenční RWE a Eon. Moratorium platilo od března do června 2011 a vyústilo v definitivní zákaz provozu.
RWE žádá odškodné 235 milionů eur. Poté, co se jeho stížnost dostala až přes Spolkový správní soud, přišli s vlastní žádostí o odškodné i EnBW a Eon. Poslední jmenovaný požaduje 380 milionů eur.
Jde skutečně o odškodné?
Případ RWE se od zbývajících liší v tom, že tehdejší vedení koncernu si na moratorium stěžovalo ihned po jeho vyhlášení. I tak ale dal soudce během prvního slyšení najevo, že případné odškodné se bude pohybovat mnohem níže, pravděpodobně kolem 50 milionů eur.
Podle znalců oboru oslovených Handelsblattem je nicméně možné, že spolková vláda nakonec nebude vyplácet žádné odškodné. Současné spory mají podle nich pouze vyvinout tlak na vládu, aby se s provozovateli jaderných elektráren dohodla na demontáži jaderných elektráren a likvidaci jaderného odpadu. V tomto případě jde totiž o řádově vyšší sumy.
Michal Šnobr: Energetika v německých kleštích
