OKD plánuje propustit polovinu zaměstnanců, zavřít má i Darkov

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

ČTK
Těžební společnost OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Uzavřeny by podle něj měly být doly Paskov, Lazy a Darkov. Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že jde jen o politický boj, protože na tak rychlé uzavírání dolů firma nemá peníze. Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) připustil, že informace o hromadném propouštění může vyvolat napětí. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že vláda bude usilovat o to, aby propuštění lidé dostali v kraji jinou práci.

„Konkrétně přehodnocujeme naše možnosti v Důlním závodě 3 (Paskov) a Důlním závodě 1 (lokality Lazy a Darkov) a uzavření prostor, které byly nebo brzy budou vytěženy, jako je severní část důlního pole v Důlním závodě 2 (Důl ČSM),“ řekl dnes Ekmark. Časový harmonogram má být upřesněn v nadcházejících měsících. Mluvčí OKD Ivo Čelechovský uvedl, že cílem restrukturalizace je vytvořit štíhlejší organizaci, která bude udržitelná v novém prostředí dlouhodobě nízkých cen s uhlím.

Dlouhodobý technický výhled podle Ekmarka naznačuje, že budoucí OKD se zřejmě bude skládat z Důlního závodu 1 (lokalita ČSA - bývalý Důl Karviná) a Důlního závodu 2 (Důl ČSM). „Nedávno jsme obdrželi souhlasné stanovisko k EIA. Pro naši budoucnost bude naprosto nezbytné, abychom zajistili povolení těžby pro rozšíření činnosti na Karvinsku,“ sdělil. Souhlas ministerstva životního prostředí k rozšíření těžby platí do roku 2023 a týká se i oblasti Karviné-Starého Města, což Ekmark pro OKD a jeho budoucí těžbu považuje za klíčové. Firma ještě musí splnit řadu podmínek.

„Útlum musí být postupný, nikoli skokový. Region se na to musí připravit,“ reagoval karvinský primátor Tomáš Hanzel (ČSSD). Podle něj je prioritou udržet těžbu co nejdéle, alespoň do roku 2020 až 2023. „Musíme tlačit na to, aby byla co nejdříve zprovozněna průmyslová zóna Nad Barborou a vybrán velký a schopný investor, který by tady mohl vytvářet nová pracovní místa,“ uvedl. Domnívá se však, že není reálná šance, aby zóna byla připravena například do dvou let. „Vytváříme maximální tlak na vládu, na celé situaci a na tom všem špatném je dobré, že si všichni uvědomili, že je tady problém a je třeba ho řešit,“ řekl Hanzel.

Situace v mateřské společnosti NWR je velice špatná. Zachránit by ji mohlo pouze to, pokud by raketově vzrostly ceny koksovatelného uhlí, což se ale nepředpokládá

„Chceme nabídnout eventuálně propuštěným zaměstnancům OKD druhou šanci, to znamená: chceme podpořit jejich dojíždění do práce, chceme nabídnout dotace zaměstnavatelům v Moravskoslezském kraji, kteří by je mohli zaměstnat,“ řekl novinářům premiér Sobotka s tím, že v regionu je 10.000 volných pracovních míst. „OKD je soukromý podnik a ten nese hlavní odpovědnost,“ dodal.

Ministr Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že informací se bude na nejbližší schůzi zabývat vláda. „Je to silný impuls, abychom spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí aktivně přispěli k maximálnímu zmírnění sociálních následků,“ řekl. „Připravujeme speciální programy, které maximálně ulehčí situaci propuštěným zaměstnancům. Prioritou je jednoznačně najít pro co největší počet z nich uplatnění v novém zaměstnání,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Podle odborového předáka Pytlíka jsou na uzavření dolů či sociální program potřeba miliardy korun, které firma nemá, miliardu by stály i výkupy pozemků. „Rád bych viděl, jak bude vypadat přesný plán na rok 2016, kde vezmou vlastníci peníze na technické uzavření dolů, na sociální program, na výkupy,“ řekl Pytlík.

Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) řekl, že s tolika propuštěnými v tak krátké době se nepočítalo. „Klidně může jít o eskalování napětí, vzhledem k tomu, co se odehrávalo kolem OKD v poslední době. Nic to nemění na tom, že stát společnosti a jejím vlastníkům nedá ani korunu,“ řekl Novák.

Majitel OKD, firma New World Resources (NWR), se nechtěla blíž vyjádřit. „Vzhledem k jednáním s vládou a věřiteli nebudem záležitost za NWR komentovat,“ řekl ČTK poradce pro vztahy s investory NWR Radek Němeček.

Desetitisíce lidí přišly o práci

OKD je v existenčních problémech. I přes úsporná opatření je pro ni těžba uhlí kvůli jeho klesajícím cenám ztrátová. V OKD a u dodavatelských firem podle Ekmarka pracuje zhruba 10 až 12 tisíc lidí. Naprostá většina pochází z regionu. Ztráta práce hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. V kraji by šlo o největší propouštění za dlouhá léta. Okres Karviná přitom patří na čelní místa republikového žebříčku, kde na jedno volné pracovní místo připadá nejvíce uchazečů, v prosinci to bylo 17,1 uchazeče, nezaměstnanost na Karvinsku byla 11 procent.

Podobnou situaci ale severní Morava a Slezsko už zažily. V 90. letech 20. století, kdy se zavíralo mnoho dolů, přišly o práci desetitisíce lidí. V roce 1990 měly OKD téměř 98 tisíc zaměstnanců, o deset let později jich bylo něco přes 20 tisíc.

Analytik J&T Banky Bohumil Trampota ČTK řekl, že jakkoliv je dnešní oznámení negativní vůči regionu, dalo se očekávat. „Situace v mateřské společnosti NWR je velice špatná. Zachránit by ji mohlo pouze to, pokud by raketově vzrostly ceny koksovatelného uhlí, což se ale nepředpokládá,“ uvedl analytik. Za aktuálních podmínek podle něj nedokáže NWR generovat hotovost, současný stav hotovosti přitom stačí jen na několik měsíců.

Představenstvo NWR loni opustil podnikatel Zdeněk Bakala. Nadále mu ale patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která podle webu společnosti stále 50,5 procenta akcií NWR vlastní.

Výběr hlavních událostí v OKD v posledních letech
Výběr hlavních událostí v OKD od jejich ovládnutí společností New World Resources (NWR; OKD chce do dvou let propustit polovinu z asi 13 tisíc zaměstnanců):
Část akcií OKD byla na začátku 90.let minulého století prodána v kupónové privatizaci, hlavním majitelem zůstal stát. V následujících letech ale rozhodující vliv získala společnost Prosper Trading, která odkoupila akcie OKD od státního Restitučního investičního fondu a od obcí regionu. Později se většinovým vlastníkem stal Karbon Invest (KI) podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Do firmy vstoupil v druhé polovině roku 1998, krátce po vzniku vlády Miloše Zemana (ČSSD).

V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad (ÚOHS). V září téhož roku vláda Stanislava Grose (ČSSD) schválila prodej menšinového státního podílu skupině Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Většinovým vlastníkem se ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries, vedená Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se přitom podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI.

Později se majitelem OKD stala v Nizozemsku registrovaná firma New World Resources (NWR). Dvoutřetinovým vlastníkem NWR zůstala investiční firma BXR Group Limited, ve které Bakalovi patřil zhruba poloviční podíl.

Nyní je přesná vlastnická struktura mateřské NWR nejasná. Představenstvo společnosti na loňské dubnové valné hromadě opustil Bakala. Nadále mu ale patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která nadpoloviční podíl v NWR. Tento poměr se ale pravděpodobně již změnil. Letos v lednu totiž NWR oznámila, že vydává 1,44 milionu nových akcií. Už v prosinci ministr průmyslu Jan Mládek uvedl, že majitelé obligací vládu upozorňují na to, že brzo budou mít většinu.

Součástí privatizovaného majetku OKD byly i bývalé hornické byty. Okolo 44 tisíc těchto bytů spravovala společnost RPG Byty ze skupiny BXR. Loni v říjnu ÚOHS povolil změnu vlastníka společnosti RPG Byty, firmu převzala lucemburská společnost Fondy Bydleni 2 S.á r.l.

Koláček, Otava a místopředseda představenstva dolů Jan Przybyla se později kvůli svému působení v OKD ocitli před soudem. Státní zástupce je obžaloval ze zneužívání informací v obchodním styku, kterým měli firmě způsobit škodu v řádu miliard korun. Soud ale v červnu 2009 všechny tři zprostil viny.

Odkupu státního podílu z roku 2004 se týká dosud neuzavřená kauza, v níž před soudem stanul znalec Rudolf Doucha, jehož obžaloba viní z hrubého zkreslení posudku, podle něhož byl prodán státní podíl v OKD. Před soudem stanuli také dva bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek, kteří měli privatizaci na starosti.

Po roce 1989 uzavřela OKD řadu šachet, výrazně klesl také počet zaměstnanců, kterých bylo koncem 80. let přes 100 tisíc. Zatím naposledy byl uzavřen důl Dukla v Havířově (2007). V současnosti OKD zaměstnává kolem 13 tisíc lidí, z toho asi pětinu v dole Paskov, který v nejbližších letech nejspíš také čeká uzavření (NWR navrhuje jeho uzavření nebo převedení na stát).

Kromě Paskova (Důlní závod 3 s lokalitami Staříč a Chlebovice) OKD provozuje Důlní závod 1 (doly Lazy, ČSA a Darkov) a Důlní závod 2, který vznikl přejmenováním původního Závodu Důl ČSM. OKD patří i zakonzervovaný důl Frenštát.

V roce 2013 se NWR dostala do vysoké ztráty a oznámila plán úsporných opatření. Jeho součástí byl kromě snížení nákladů prodej Dolu Paskov a společnosti OKK Koksovny. Zatímco pro důl se nepodařilo najít kupce, koksovnu koupila společnost Metalimex. Příčinou ztrát byly dle analytiků nízké prodejní ceny uhlí a vysoký podíl fixních provozních i finančních nákladů.

Těžební firma se nyní potýká s existenčními problémy, kvůli nimž v kraji hrozí masivní propouštění. Koncem letošního ledna se krajská tripartita shodla, že těžba uhlí by měla pokračovat co nejdéle i za cenu toho, že stát ponese určité výdaje.

NWR v předběžné analýze svého strategického revizního procesu na konci loňského roku uvedla, že do dvou let plánuje zavření dolů Paskov a Lazy. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark dnes řekl, že uzavření by se týkalo i Darkova.