E15.cz: Dlouhodobě vystupujete proti výstavbě nových spaloven. Co vám na nich vadí?
Nejsme proti spalovnám. Spalovny jsou environmentálně bezpečná zařízení a z tohoto hlediska je ctím, jedná se však o jednu z nejdražších technologií, kterou musíte zaplatit a platit po celou dobu její životnosti. Stavba spaloven měla ekonomickou logiku před pěti až šesti lety, kdy Evropská unie nabízela na projekty až čtyřicetiprocentní dotace. V tuto chvíli je naprosto jiná situace. EU je nyní z mnoha důvodů k dotacím na spalovny výrazně zdrženlivější než dříve a projekty se bez dotací nevyplatí, pokud zároveň neproběhne změna legislativy směrem k citelnému zdražení tak, jak jej v poslední době navrhuje pracovní komise ministerstva životního prostředí. Rok a půl jezdily do Bruselu české delegace a žádaly dotace na tři projekty spaloven v Karviné, Chotíkově a Komořanech. K ledu už byly dány dva z nich. Živý je pouze projekt v Chotíkově u Plzně, kde chce investovat šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. V Plzni se rozhodli, že spalovnu postaví i za cenu prodloužení návratnosti investice.
E15.cz: Novela odpadového zákona, kterou prosazuje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, počítá s úplným zákazem skládek v roce 2025. Podle vás je to nemožné. Proč?
Úplný zákaz skládkování nedává v dohledné době z technologického hlediska objektivně smysl. Uvedu čísla z Německa. Němci jsou velmi environmentálně založený národ, skládkování určitým způsobem omezili v roce 2005 a i v tuto chvíli je v zemi 1200 až 1300 funkčních a provozovaných skládek. Vezměme třeba příklad spaloven. Po spálení komunálního odpadu zůstane 25 až 30 procent odpadu ve strusce a popelu, který je zpravidla nutné skládkovat. Když zcela zakážete skládkování, způsobíte poměrně nemalý problém i spalovnám. Odpad nebude kam dávat. Navíc se odpad dá zpracovat i modernějším způsobem než spalováním a stavbou mamutích zařízení. Když spalovnu postavíte, je to na 25 až 30 let, trh se dál mnoho nerozvine, nebude k tomu mít technologický důvod. ČAOH si uvědomuje, že skládkování je na poslední příčce povolených způsobů nakládání s odpady a že je nutné postupně snižovat podíl skládkovaných odpadů. Toto se poměrně progresivně daří. Za posledních pět let se skládkováním v Česku odstranilo o milion tun odpadu méně, z přibližně pěti milionů tun pokles na 3,8 milionu.
E15.cz: Jaké jsou možné modernější způsoby, jak nakládat s odpady?
Prosazujeme cestu uplatnění širokého spektra různých typů technologií a po vzoru EU s důrazem na třídění a materiálové využití odpadů. Je to ekonomicky mnohem smysluplnější. Skládkování navrhujeme omezit a ne úplně zakázat, a to s termínem od roku 2025. Jde také o to, že když postavíte spalovny, musíte pro ně zajistit „krmivo“. Pokud není krmivo dostatečně kvalitní, zde jde zejména o výhřevnost odpadů, může to spalovně působit značný provozní problém. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Některé německé, ale i české spalovny byly projektovány na výhřevnost kolem 11 gigajoulů, svážený odpad ale této výhřevnosti nedosahuje. Potom je třeba upravovat projekty spaloven na nižší výhřevnost, například devět gigajoulů, a i s tím mají některé problém. Odpad, který zpracovávají, pak musejí doplňovat např. zbytky z třídiček plastů či jinými odpady, aby se na požadovanou výhřevnost vůbec dostaly. V České republice za posledních šest let vznikly stovky zařízení na úpravu a zpracování odpadů jako jsou třídičky, kompostárny, bioplynové stanice či zařízení na recyklaci, linky na výrobu paliv z odpadů, a to bez legislativního zdražení služeb. To je podle nás vhodná cesta.
E15.cz: Pracovní skupina ministerstva životního prostředí, ve které je zastoupena také vaše asociace, před týdnem navrhla zvýšit poplatek za skládkování odpadu ze současných pěti set korun na tisícikorunu, je zdražení adekvátní?
Není, a podle nás navíc není ani konečné. Nesouhlasíme se zdražováním, protože neznáme relevantní důvod. Minulý rok na podobné pracovní skupině zazněla částka 2,5 tisíce korun, která by mohla zajistit rozvoj spaloven v České republice. Odborníci velmi dobře vědí, že tisíc korun podporu spaloven nezajistí. Navrhujeme podobnou trajektorii zdražování, jako byla v zákoně už dříve, tedy o sto korun jednou za tři roky, a to jen v případě, že by to mělo nějakou přidanou hodnotu pro sektor a bylo to skutečně objektivně třeba. A ještě jedna věc. Obce dostaly na konci minulého roku novelou zákona o místních poplatcích možnost navýšit poplatek až na tisíc korun, vyhodnotily to a ve většině případů nenavyšovaly cenu. Ti, kdo navýšili, zjistili, že to lidé nehodlají platit. Jinými slovy, obce v tuto chvíli narazily na akceptovatelný strop u výše poplatků. A je třeba to brát velmi vážně. Navíc není dořešena otázka možných dopadů zdražení na průmysl.
E15.cz: Myslíte si, že zvýšení ceny podpoří vznik černých skládek?
Naprosto jednoznačně. Nízkopříjmové skupiny může systém donutit k tomu, aby s odpadem nakládaly i nelegální cestou, jak jsme to již zažili v devadesátých letech.
E15.cz: Část poplatku má být vyčleněna také na recyklaci...
Ministerstvo postupně upravilo rétoriku ke spalovnám a také již více hovoří o recyklaci, což je dobře. Situace v nakládání s odpady ale není v České republice nijak dramatická, cíle stanovené EU jsou plněny. Státy, které nám někteří nyní dávají za příklad, ve smyslu, že mají mnoho spaloven, jako jsou například Švýcarsko a Dánsko, mají úplně jiné HDP a paritu kupní síly. Jde o nejbohatší státy v Evropě. Každý by asi chtěl jezdit v Mercedesu, ale ne všichni na to máme. Je potřeba využívat technologie, které máme k dispozici a na které máme prostředky. Je pozitivní, že mentalita lidí se mění a občané stále více třídí.
E15.cz: Ministr Chalupa by rád prosadil zákon v tomto volebním období. Myslíte, že to stihne?
Kdyby to mělo projít standardním legislativním procesem, který znamená vnitřní připomínkové řízení, vnější připomínkové řízení u všech resortů, vyjádření veřejnosti i nevládních organizací a důsledné a kvalitní vypořádání přijatých připomínek, tak je to dle našeho názoru prakticky nemožné. Je však možné, že by se zvažované návrhy stihly prosadit cestou poslanecké nebo senátorské novely. Blíží se ale volby a každý poslanec, který by se spojil ideově s tím, že rok před volbami něco občanům zdraží, a to bez objektivního vysvětlení, pravděpodobně dosti riskuje hlasy svých voličů. Tato možnost tu však určitě je.
E15.cz: Zmínil jste skládkování v Německu. Jak to mají se spalovnami?
Máme informace, že některé německé obce, které posílají odpad do spaloven, na to velmi výrazně připlácejí. Částky jdou i do statisíců eur na konkrétní spalovnu. Zásadní problém je ale v tom, že pro spalovnu potřebujete na 20 až 30 let zajistit přísun paliva. Obecně je známá situace v Německu, kde je počet spaloven již takový, že produkce odpadů na území Německa ve spojení s tím, že Němci jsou environmentálně cílevědomí a kvalitně třídí, způsobuje nemalý problém s nedostatkem vhodného odpadu do spaloven. Němci tak zvažují dovoz odpadů např. z velmi blízké České republiky, ale i z Anglie či Itálie. Jestliže se ta situace stala v Německu, obáváme se, že něco podobného může časem nastat i tady.
:
