Diskuzi o dodávkách amerického plynu rozvířily země visegrádské čtyřky. Ty ve společném dopise vyzvaly USA, aby vývoz usnadnily. Dovoz amerického plynu se stal také tématem jednání USA a Evropské unie o vytvoření zóny volného obchodu. Zemního plynu budou mít Američané díky břidlicové revoluci po roce 2016 podle oficiálních odhadů přebytek.
Vznikající vývozní terminály v USA, které dostaly povolení k exportu, mají kapacitu rezervovanou na dodávky do Japonska či Koreje. Paradoxně do Asie míří i část LNG, který se vyloží v evropských přístavech. Obchodníci ho raději přeloží na jiné lodě a se ziskem odvezou do asijských zemí.
Technicky by Evropa byla schopna dovozem LNG už nyní nahradit většinu ruských dodávek. Volné kapacity přístavních terminálů na opětovné zplynování LNG loni činily 150 miliard metrů krychlových za rok. Z Ruska se dovezlo 169 miliard metrů krychlových plynu.
Evropa se může k americkému plynu dostat za dvou podmínek. Buď bude ochotná připlatit, nebo se například Japonsko rozhodne pro plný návrat k jaderné energetice a část LNG pak zůstane na trhu k dispozici pro jiná odbytiště za nižší cenu. Potíž je v tom, že zatím sami Američané nemají příliš jasno, jestli chtějí plyn do světa posílat.
Ministerstvo energetiky dosud udělilo povolení k vývozu do světa šesti zařízením, které dohromady překračují spodní hranici objemu vývozu, s nímž vláda v prognózách pracuje. Další dvacítka projektů na schválení čeká. Proti masivnímu vývozu je americký průmysl, který díky levnému domácímu plynu získal ve světě konkurenční výhodu. Všechny dosud ohlášené vývozní terminály ovšem dostaly svolení k vývozu do dvaceti většinou jihoamerických zemí, s nimiž mají Spojené státy podepsanou smlouvu o volném obchodu.
Kdyby EU uzavřela se Spojenými státy stejnou dohodu, mohla by se s investory do plánovaných terminálů na dodávkách shodnout snáze. Pokud by však hrozilo, že Evropa začne nasávat příliš mnoho amerického plynu, má ministerstvo energetiky právo udělené vývozní licence omezit.
Je nutné vzít v úvahu i fakt, že plynárenské společnosti v EU mají s Ruskem dlouhodobé smlouvy. Ty vyprší po roce 2030. Vzhledem k tomu, že obsahují klauzuli, která je nutí platit i za nasmlouvaný, ale neodebraný plyn, byl by pro ně přechod na zkapalněný plyn nevýhodný.
