Plynárníci se opírají o statistické šetření Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o cenách tepla pro koncové spotřebitel. Zatím jsou k dispozici jen hotová čísla za rok 2012. V roce 2012 se za teplo z domácí plynové kotelny podle statistik ERÚ platilo 563,54 koruny za gigajoule, zatímco teplo z uhlí stálo v průměru 557,72 koruny. Z podkladů pro výkaz za loňský rok Český plynárenský svaz spočítal, že teplo z domovní plynové kotelny je v průměru o 3 koruny za gigajoule levnější než teplo z uhlí dodávané teplárnami.
„V budoucích letech bude narůstat podíl malých zdrojů a konkurenční tlak, úspory a ohled na životní prostředí směřuje bezodkladně k decentralizaci výroby energií,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS. „Nahrazení některých zastaralých systémů centrálního vytápění s nízkou účinností výroby a vysokými tepelnými ztrátami v rozvodech, decentralizovaným vytápěním zemním plynem přinese potřebnou úsporu emisí,“ dodává Zaur.
Cena plynu se pohybuje od 500 až po více než 1000 korun
Potíž je v tom, že cena tepla z domovních kotelen, jak ji prezentuje plynárenský svaz, je jen průměr. Z šetření ERÚ vyplývá, že cena tepla ze zemního plynu se u kotelen pohybuje v rozmezí od necelých 500 korun až po více než 1000 korun za gigajoule. Rozdíly v cenách tepla z uhlí zdaleka tak velké nejsou.
Zástupci tepláren se závěry výpočtů plynáren nesouhlasí. Podle nich o výhodnosti vlastní plynové kotelny nic nevypovídají. „Značný podíl domovních kotelen je ve skutečnosti ve vlastnictví majitele vytápěného objektu, který platí investiční náklady. Ten za symbolické nájemné tuto kotelnu pronajímá výrobci tepla, takže náklady na investici se do konečné ceny tepla plně nepromítnou. Totéž se týká některých položek provozních nákladů,“ rozporuje výpočet Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. Trvá na tom, že teplo z domovní kotelny je výrazně dražší než teplo od tepláren.
Dlouhodobý pokles spotřeby plynu
Velké plynárenské společnosti se potýkají s dlouhodobým poklesem spotřeby plynu, zejména kvůli jeho ceně. Od roku 2004 klesla spotřeba plynu v Česku o 15 procent. Největší dodavatel plynu RWE má více než 300 tisíc neaktivních plynových přípojek.
Ve velkých teplárnách není zemní plyn alternativou za levnější hnědé uhlí. Na příští rok počítají teplárny s průměrnou cenou tepla z uhlí ve výši 545 korun za gigajoule, zatímco od ostatních, zejména plynových zdrojů bude stát teplo 625 korun. Proto uhelné teplárny o přechodu na jiné palivo v dohledné době neuvažují. Jediným zdrojem, kde výroba tepla z plynu ekonomicky vychází, jsou lokální kogenerační jednotky, kdy se z plynu vyrobí nejen teplo, ale také elektřina.
Tažení plynařů proti uhelným teplárnám není nové. Už na jarních energetických konferencích pořádaných deníkem E15 se zástupci plynáren nechali slyšet, že centrální zásobování teplem v nynějším pojetí nepřežije. Je prý neefektivní kvůli vysokým ztrátám v rozvodech. Jedinou alternativou jsou podle plynařů jen necentrální domovní plynové výtopny.
