Za zájmem Poláků o české plynovody nestojí čistě obchodní důvody, a to vzbuzuje u potenciálních soupeřů Gaz-Systemu obavy. Polsko věnuje velkou pozornost energetické bezpečnosti, chce omezit závislost na dodávkách plynu z Ruska a časem vyvážet přes Česko plyn, který bude do terminálu ve Svinoústí dodávat Katar. Proto by Gaz-System mohl za Net4Gas nabídnout více než kdokoli jiný. Poláci uvažují i o exportu vlastního břidlicového plynu, pokud by ho navzdory současným pochybám dokázali těžit ve velkém objemu. „Pozornost, jakou Poláci věnují energetické bezpečnosti, je v Česku zatím nepředstavitelná,“ uvedl zdroj z plynárenství.
Mezi soupeře společnosti Gaz-System patří Energetický a průmyslový holding podnikatelů Daniela Křetínského, Petra Kellnera a Patrika Tkáče a také investiční skupina KKCG byznysmena Karla Komárka.
Nabídku na odkup alespoň částečného podílu Net4Gas by mohly předložit také západoevropské investiční fondy včetně penzijních. Jejich šance se mohou odvíjet právě od toho, zda Gaz-System svůj nynější předběžný zájem potvrdí či nikoli. Manažeři polské společnosti by z toho podle dostupných informací zřejmě příliš nadšeni nebyli, rozhodující slovo ale bude mít akcionář – tedy polská vláda.
Český Energetický a průmyslový holding již se soutěží s polskou státní firmou udělal své zkušenosti. Nabídku Křetínského na převzetí polské společnosti Energa přebila další firma, polská elektrárenská skupina PGE – v zájmu vytvoření státního energetického gigantu.
Prodej společnosti Net4Gas se nyní může stát další kapitolou ve střetu vlivů Polska a Ruska. Poláci se zřejmě obávají, že i když se ruský plynárenský gigant Gazprom soutěže o Net4Gas přímo nezúčastní, mohl by ovlivňovat budoucí provoz plynovodů a jejich další výstavbu přes někoho z dalších účastníků tendru.
Pro Poláky je přitom klíčové severojižní propojení plynovodů ze Svinoústí dále na jih přes Českou republiku do dalších zemí – Rakouska, Slovenska, Maďarska a Chorvatska. To ovšem není zájem Rusů.
Net4Gas v současné době skutečně plánuje investice na posílení moravského plynovodu z Polska na jih. Na plnění investičního plánu by měl dohlížet český Energetický regulační úřad bez ohledu na to, kdo se stane novým majitelem potrubí.
Otázkou však zůstává, jak si Poláci vyhodnotí skutečnost, že v čele českého regulátora stojí Alena Vitásková, která v minulosti působila ve společnosti Vemex nepřímo ovládané Gazpromem – ať už je tato skutečnost relevantní, nebo ne.
Polsko čelí ruskému vlivu
Mnozí Poláci jsou v současné době na ruské ambice dost citliví mimo jiné proto, že se jejich země ocitla v kleštích mezi Bruselem a Moskvou kvůli tranzitnímu plynovodu z Ruska do Německa. Evropská komise Poláky žádá, aby zbavili Gazprom jeho spoluvlastnictví plynovodu, Rusové hrozí, že v tom případě omezí dodávky plynu. Zaznívají také podezření, že Gazprom skrytě lobbuje proti těžbě břidlicového plynu v Polsku. „Břidlicový plyn v Polsku by pro Gazprom znamenal ztrátu trhu. Gazprom se toho bojí,“ prohlásil například polský europoslanec Bogusław Sonik pro tamní rozhlas.
