Polsko je proti reformě emisních povolenek

Myšlenka Evropské komise se nezamlouvá ani jinak ekologicky zaměřenému Finsku. Jejich argumentaci jako by tvořili zástupci českého průmyslu. Shodně tvrdí, že navržená reforma systém EU ETS nezachrání.
Systém se potýká s nadbytkem povolenek, který se odhaduje až na dvě miliardy tun CO2, který tlačí cenu povolenky dolů. Není tak schopen plnit svůj úkol, tedy tržním mechanismem motivovat firmy k investicím do šetrnějších technologií.
Polské ministerstvo životního prostředí poukazuje například na skutečnost, že uvažované změny odporují unijnímu právu.
Nápad na zpřísnění cílů pro snižování emisí prý narazí na požadavek směrnice o EU ETS, že přísnější cíl lze stanovit, jen až se na omezování emisí skleníkových plynů dohodne i zbytek světa. Varianta, že by bylo z trhu trvale odstraněno určité množství povolenek, zase odporuje požadavku stejné směrnice, aby snižování emisí probíhalo nákladově efektivním způsobem.
Nápad na přísnější emisní limity a stažení povolenek z trhu se nelíbí ani Finsku. Musí se podle jeho názoru vzít v úvahu i jiné možnosti. Finsko a Polsko zmiňují i českou výtku, že je třeba vyřešit rozporné dopady jednotlivých přístupů EU ke snižování emisí. EU ETS je totiž do značné míry podrýván štědrou podporou obnovitelných zdrojů energií a důrazem na energetickou úsporu. Komise podle těchto zemí také nepřišla s řešením, aby množství povolenek na trhu odpovídalo hospodářskému cyklu.
Takové řešení však navrhl například belgický analytický institut CEPS. Limit emisí pro firmy by se počítal na základě předem stanoveného poměru emisí na jednotku produkce. Když v recesi klesne výroba, automaticky se sníží i množství povolenek na trhu.
Přísní čeští zelení
Názor na reformu EU ETS poslalo do Bruselu i pět českých ekologických organizací. Jejich pozice je totožná. Z trhu by se mělo sebrat 2,2 miliardy povolenek. Cíl pro snižování emisí do roku 2020 by se měl zvýšit z 20 na 30 procent. Zrychlit by se mělo i snižování nároků firem na povolenky. EU podle ekologů už skoro dosáhlo cíle roku 2020, a proto je zpřísnění na místě. Efekt recese a následné stagnace evropské ekonomiky ovšem nezmiňují.