Náměstek ministra životního prostředí Piotr Woźniak řekl, že dnešní údaje jsou jen předběžné a že odhady zásob mohou vzrůst s tím, jak pokračují průzkumné vrty břidlicového plynu.
Maximální zásoby tak mohou být do 1,92 bilionu metrů krychlových. Úřady doposud udělily přes 100 koncesí na průzkum ložisek plynu z břidlic. Dostali je těžařští giganti jako Exxon Mobil a Chevron. Do průzkumu se pustily i polské státní firmy, jako je třeba plynárenský monopol PGNiG nebo rafinérská společnost Orlen.
Poláci si chtěli brát příklad ze Spojených států, které se v posledních letech díky plynu z břidlic staly nezávislé na jeho dovozu, a dokonce ho začaly vyvážet. Zároveň v USA klesly ceny plynu a v této branži vznikly statisíce nových pracovních míst.
Polsko má také 145 miliard metrů krychlových zemního plynu z konvenčních zdrojů. V současnosti spotřebuje 14,5 miliard metrů krychlových této suroviny ročně. Při takové spotřebě by Polsku zemní plyn z vlastních zdrojů vystačil na 35 až 65 let.
Nicméně v Evropě se šíří obavy z dopadu těžby na zásoby vody. Některé země jako Francie a Bulharsko už zakázaly i pouhý průzkum nového zdroje. Podle nedávno zveřejněné studie polského Státního geologického institutu ale zkušební těžba břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení neboli frakování v severním Polsku nemá nebezpečný vliv na podzemní a povrchovou vodu ani ovzduší.
Zásoby břidličného plynu jsou podle všeho i v Česku. V oblastech, kde by firmy chtěly zkoumat zásoby této suroviny a případně ji i těžit, se kvůli obavám o životní prostředí zvedl odpor ze strany obcí a místních lidí.
