Desetinná čárka se posunula o jedno místo doleva. „Je to ostudné, ale stal se malý překlep, který oproti skutečnosti desetkrát zvýšil zásoby plynu,“ tvrdí Cimoszewicz s odvoláním na svého přítele Krzysztofa Szamałka, profesora geologie z Varšavské univerzity. Szamałek byl v letech 1994 až 1997 a 2001 až 2005 náměstkem ministra životního prostředí a hlavním státním geologem ve vládách levicové aliance SLD – mimo jiné i v kabinetu vedeném Cimoszewiczem.
V rozhovoru s deníkem Rzeczpospolita sice Szamałek o chybě v umístění desetinné čárky nemluví, ale zdá se být přesvědčen, že americký úřad pro energetické informace (EIA) kalkuloval příliš optimisticky. Pro své výpočty, které vedly k odhadu polských zásob břidlicového plynu v objemu 5,3 bilionu metrů krychlových, měli Američané použít jen nejvyšší hodnoty celkového organického uhlíku (TOC) naměřené během zkušebních vrtů, tedy šest procent, zatímco nejčastější naměřený výsledek se nacházel kolem 0,3 až 0,6 procenta.
Teprve u dvou procent přitom těžba začíná být rentabilní a doporučenou hodnotou jsou čtyři procenta. „Vypadá to, jako by někdo posunul desetinnou čárku,“ zopakoval profesor Szamalek pro deník E15 přirovnání, jež před dvěma měsíci učinil na večeři s Cimoszewiczem. Expremiér jej pak šířil jako překlep zapisovatelky. Podle Szamałka byly propočty polského geologického institutu PIG provedeny mnohem důsledněji. PIG polské zásoby břidlicového plynu odhadl na 345 až 768 miliard krychlových metrů. Desetina prognózy EIA, tedy 530 miliard krychlových metrů, leží téměř uprostřed odhadu. Tak by Poláci sice nemohli pokrýt svou spotřebu plynu na příští čtyři století, nýbrž jen na čtyřicet let, ale i to je vítané.
Vláda Donalda Tuska se nedá od nových energetických zdrojů odradit. Chystá prováděcí předpis zákona upravujícího hledání a těžbu plynu a ropy a oznamuje založení neprivatizovatelné státní společnosti Národní operátor energetických surovin (NOKE), která se bude moci účastnit každé těžební koncese.
Po liberalizaci trhu s plynem bude zavedena pětiprocentní daň z hodnoty vytěženého plynu a desetiprocentní v případě vytěžené ropy. Příjmy mají od roku 2015 živit státní rozpočet, stejně jako Generační fond, jenž má financovat budoucí investice. Podle ministerstva financí by všechny odvody, včetně korporátní daně a daně z nemovitosti, neměly překročit čtyřicetiprocentní hranici. Je to více než ve Velké Británii, ale méně než v Norsku.
Většina firem hledajících naleziště se chce se zákonem nejprve seznámit. Profesor Szamałek však považuje jak zavádění daní, tak zakládání institucí „dnes, kdy ani nevíme, zda vůbec nějaké naleziště máme“, za předčasné a zbytečné.
