Zatím platí, že dodavatelé pohonných hmot na český trh musejí snížit emise skleníkových plynů do konce příštího roku o čtyři procenta proti roku 2010. Zástupci prodejců sloučených do oborové asociace ČAPPO tvrdí, že za stávajících podmínek se dá takové snížení dosáhnout jen tím, že budou z vlastních kapes dotovat prodej ztrátových paliv s vysokým obsahem etanolu nebo bionafty. „Náklady by se pohybovaly v řádu miliardy korun ročně s přímým dopadem do konečných spotřebitelských cen,“ je přesvědčen výkonný ředitel ČAPPO Jan Mikulec.
Dodavatelé si na ministerstvu životního prostředí vymohli, aby v navržené novele snížilo cíl ze čtyř procent na 3,5 procenta. „To je splnitelné po zapojení všech zdrojů snižování skleníkových emisí,“ tvrdí generální ředitel ČEPRO Jan Duspěva. A tady vstupují do hry provozovatelé plniček CNG nebo prodejci LPG. Dohromady mohou ke snížení emisí přispět půlkou procentního bodu. CNG má emise oxidu uhličitého o zhruba pětinu nižší než benzin.
Strhne se boj
Jak prodejci benzinu a nafty, tak plynaři čekají, že o tyto uspořené emise se strhne boj. Kdo je získá, nebude muset hledat jiné cesty ke snižování emisí. Novela umožní, aby se petrolejáři sdružili s prodejci plynu či LPG a za úspory, které pak budou moci vykázat, jim platili. „Už jsme v kontaktu s většími hráči, a to nejen s těmi, u nichž provozujeme plnicí stanice,“ říká Václav Holovčák, místopředseda představenstva české CNG jedničky Bonett.
Nový zdroj příjmu zrychlí návratnost investice do výstavby plniček. Zatím se ale petrolejáři a plynaři nebaví o ceně ušetřených emisí. Měřítkem by měla být nejdražší alternativa, a to nasazení ztrátových vysokoobsahových biopaliv. „E. ON a další společnosti se nejspíš dohodnou na exkluzivní spolupráci s jedním prodejcem pohonných hmot i kvůli tomu, že vytvoření sdružení je poměrně složité,“ odhaduje místopředseda Rady Českého plynárenského svazu Jiří Šimek. Petrolejáři na výběr příliš mít nebudou.
Polovina prodaného objemu CNG v Česku připadá na šest plynárenských firem.
