„Všechny naše zahraniční akvizice jsou na nebo dokonce nad očekávanou návratností. Jejich průměrný roční výnos měřeno provozním ziskem (EBITDA - zisk před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace) dosahuje 17,6 procenta. Měřeno hrubým ziskem (EBIT - zisk před úroky a zdaněním) je průměrný roční výnos zahraničních akvizic devítiprocentní. To je důkazem toho, že jsme dobře nakoupili a že naše zahraniční akvizice dobře spravujeme,“ prohlásil Beneš.
Podle něj kumulovaná EBITDA pokryje na konci letošního roku 70 procent těchto investic. „EBITDA zahraničních investic Skupiny ČEZ za rok 2011 poprvé překročí deset miliard korun,“ dodal Beneš.
Firmě se prý daří i snižovat ztráty v některých problémových regionech. „Daří se nám nad očekávání srážet ztráty v sítích, což do budoucna bude stabilně zvyšovat zisky společností. Například v Bulharsku jsme ztráty z černých odběrů snížili o více než 20 procent, za jediný rok v Albánii taktéž o 20 procent, ale reálně spíše o 30 procent,“ tvrdí člen představenstva a ředitel divize zahraničních investic ČEZ Tomáš Pleskač.
Za loňský rok by měl ČEZ dostat ze zahraničních investic dividendu ve výši zhruba tři miliardy korun, z toho největší část bude z Bulharska. Až doposud přitom obdržel ČEZ na dividendách ze zahraničních investic zhruba devět miliard korun.
Pleskač se také snažil vyvrátit nepravdivé informace, které se kolem výkonnosti zahraničních akvizic ČEZu v poslední době objevily. „Za příklad jednoho z největších mýtů lze uvést údajnou špatnou výkonnost albánské distribuce. Využitím zkušeností z předchozích akvizic však naopak dosahujeme od počátku vstupu na albánský trh trvalého zlepšení všech ukazatelů. Akvizice by dokonce letos měla v provozním zisku zaručit téměř jednu miliardu korun, nadále zde zlepšujeme ukazatel hrubé marže a trvale snižujeme počet zaměstnanců ve společnosti a ztráty v distribučních sítích,“ poznamenal Pleskač.
Doma jádro, v zahraničí fotovoltaika a větrníky
V zahraničí se ČEZ nyní chce více orientovat na distribuci a také obnovitelné zdroje. „Distribuce ale na trhu ke koupi není. Z toho vyplývá, že se musíme soustředit na projekty v obnovitelných zdrojích,“ řekl Pleskač. Vzhledem k tomu, že je prioritou energetické společnosti dostavba Temelína, půjdou do nich prostředky, které zbudou.
„V roce 2016 chceme mít 3 000 instalovaných MW v obnovitelných zdrojích,“ řekl Pleskač. Ty chce mít ČEZ především v zahraničí. ČEZ se k tomu chce dostat například dostavbou elektrárny Fantanele v Rumunsko. Preferovanými trhy budou Polsko a Rumunsko, kde se firma zaměří například na větrné projekty. „Nepředpokládám, že bychom se angažovali do výstavby nových parků v Německu,“ řekl Pleskač. ČEZ nechce při svém rozvoji kupovat jednotlivé projekty, ale koupit přímo developerské firmy, které mají v přípravě několik desítek projektů.
Pleskač se zmínil i o prodeji podílu v německém hnědouhelném dole MIBRAG. „Je to transakce, která běží, uzavřena bude na konci roku,“ řekl Pleskač. Podrobnosti neuvedl.
Otazník visí i nad akvizicí v Turecku, kde nyní ČEZ prodává svůj víc než třetinový podíl v elektrárenské firmě Akenerji. Podle Pleskače ČEZ prý nikdy explicitně neřekl, že tam chce prodávat, ale pouze otestovat, jak by se trh na prodej díval. Nicméně v současné době vyhodnocuje nabídky, které dostal od několika zájemců. „Uvidíme, co nám z té analýzy vyjde,“ řekl Pleskač. Při rozhodování o případném prodeji však zřejmě bude velkou roli hrát skutečnost, že se výsledky Akenerji zlepšily.
ČEZ v současnosti vlastní v osmi zemích střední a jihovýchodní Evropy a Turecku 67 zahraničních společností s více než 14 tisíci zaměstnanci. Do tržeb skupiny ČEZ přispívají 62 miliardami korun a na stálých aktivech se podílí čtvrtinou.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
