Ještě před třemi lety hovořil kanadský premiér Stephen Harper o své zemi při různých příležitostech jako o budoucí energetické velmoci. Nyní má země javorového listu problém udat část své ropné produkce a při prodeji do zahraničí musí místní těžaři nabízet až třicetiprocentní slevy oproti dříve obvyklým cenám, píše německý Manager Magazin.
Dosud velkou výhodou a nyní hlavní potíží Kanaďanů je velká závislost na USA. Díky geografické blízkosti Kanada k jižnímu sousedovi vyvážela okolo 27 procent své ropné produkce. Kvůli boomu těžby z nových ropných polí, jako je Bakken v Severní Dakotě, se kanadská ropa brzy nebude potřeba. Dosud nevyužitá naleziště jsou přitom velmi rozsáhlá, ze Severní Dakoty se táhnou přes Montanu až do Kanady. V září dosáhlo pole Bakken denní těžby 728 tisíc barelů za den, což je o 57 procent více než o rok dříve. V centru amerického petrochemického průmyslu – Texasu – začínají první rafinérie namísto ropy z kanadské provincie Alberta zpracovávat právě bakkenskou surovinu.
Ropa z Bakkenu má navíc oproti „těžké“ kanadské i další výhody. Je natolik „lehká“. Že ji starší dieselové motory dokážou spálit bez rafinování. Průmyslové zpracování je tak snazší a výnosy amerických těžařů dosahují až 50 dolarů za barel. Pro srovnání – například světová pětka ConocoPhillips předloni uvedla, že na barelu dokázala v průměru vydělat 17 dolarů.
Nedostatkové ropovody
Důsledky americké expanze se už začínají projevovat. Rozpočet kanadské provincie Alberta, jejíž příjmy z třetiny tvoří zisk z prodeje ropy, se loni propadl o šest miliard dolarů. Přebytečnou produkci zatím není možné vyvézt jinam, ropovod na západní pobřeží, odkud by se ropa mohla vyvážet do Asie, bude dostavěn až za několik let.
I pokud by Kanaďané dokázali americkou konkurenci porazit cenou, mají další problém. Hlavním ropovodem spojujícím obě země vytrvale protéká maximum jeho kapacity. Některé firmy se kvůli tomu již uchýlily k nezvyklému kroku a ropu do USA posílají ve vlacích a kamionech.
Škody mohou dosáhnout bilionů dolarů
Kanadské firmy tedy nyní mají dvě možnosti. Mohou najít cestu ke snížení nákladu a tím i výsledné ceny, nebo urychlit výstavbu nových ropovodů. „Musíme přemýšlet o snížení nákladů na barel ropy p 10 až dvacet dolarů,“ myslí si šéf lberta Investment Management Corp. Leo de Bever.
Druhou cestu se snaží realizovat provozovatel produktovodů Enbridge. V příštích třech letech chce investovat 15 miliard dolarů do ropovodu Mainline, který propojuje Kanadu od západu na východu. Díky investici by měl kromě zemního plynu přepravovat i ropu do průmyslových center na východě země. Ta přitom nyní kanadských zásob ropy využívají jen minimálně. Například Quebec ze zahraničí dováží 90 procent své spotřeby.
Pokud se plánované ropovody nepodaří dokončit, ztratí Kanadské hospodářství do roku 2035 1,3 bilionu dolarů ročně. Na pracovních místech ubude 7,4 milionu člověkolet a stát přijde o 281 miliard dolarů na daních, vypočítává možné důsledky institut Canada West Foundation.
