Pro Rolls-Royce představovalo Rusko loni třetí největší trh v Evropě a desátý na světě. A letos to vypadá, že výrobce luxusních limuzín v Rusku prodá více než čtyři tisíce vozů, což by bylo o 24 procent více v meziročním srovnání. „S tím, jak slábne jejich měna, se uchylují k reálným hodnotám,“ pochvaluje si Torsten Müller Ötvös, výkonný šéf britské značky, již vlastní BMW.
Například Seat je na tom však katastrofálně, španělský výrobce prodal v říjnu podle statistik svazu AEB pouhých 78 aut. Za deset měsíců roku propadly jeho prodeje ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 57 procent na 1324 vozů. Přitom přede dvěma roky představitelé mateřského koncernu Volkswagen vyhlašovali, že Seat bude v Rusku prodávat ročně od pěti tisíc do 20 tisíc aut.
Volný pád
Podle AEB se celkový prodej aut v Rusku v prvních deseti měsících roku propadl meziročně o téměř 13 procent na méně než dva miliony vozů. Je zřejmé, že Rusové se do koupě nových vozů neženou, stále častěji je oddalují. Přitom ještě nedávno si od rostoucí střední třídy v Rusku slibovali mnozí světoví výrobci aut doslova zázraky. A propad zájmu vedle Seatu pocítily i další značky vyrábějící vozy pro masový trh. Domácí Ladě prodeje za leden až říjen poklesly meziročně o šestnáct procent. Renault, který ji vlastní, spadl o deset procent. Volkswagen, pro nějž Rusko představuje šestý největší trh na světě, ztratil 21 procent. Ford hrozivých 41 procent.
Americká značka je navíc postižená tím, že na rozdíl od jiných dováží většinu součástek na vozy, které v Rusku vyrábí. Platí tak vysoká cla. V případě modelu Focus tvoří díly placené rubly pouze třicet procent. To modely Renaultu Logan a Sandero v tomto ohledu dosáhly 75 procent, u vozů značky VW to bylo napůl.
Mnohé značky také omezily výrobu ve svých ruských závodech. Například Opel si donedávna ruský trh pochvaloval, po Británii a Německu byl jeho třetím největším odbytištěm. Pak ale drasticky omezil výrobu ve svém petrohradském závodě, což byl důsledek letošního dvaadvacetiprocentního propadu prodejů.
Škoda se drží
Vcelku se ctí ze všeho zatím vychází mladoboleslavská Škoda Auto. Od ledna do října její prodeje klesly o procento. „Situace zůstává složitá, my si ale vedeme výrazně lépe než celkový trh. Díky tomu jsme navýšili tržní podíl za prvních deset měsíců o 13,5 procenta na 3,8 procenta, řekl Jozef Baláž, mluvčí Škody Auto.
Nejprodávanějším modelem je Octavia, tvoří přibližně 40 procent celkových prodejů značky. Zájem je také o model Rapid, který byl na ruský trh uveden letos na jaře a měl by zaujmout vedle vozu Octavia vůdčí postavení. Naznačuje to fakt, že výroba typu Fabia byla v Rusku ukončena, její třetí generace se bude na ruský trh dovážet.
„V Rusku vyrábíme ve dvou závodech, v Kaluze a v Nižním Novgorodu. Výroba běží v současnosti podle plánu,“ dodal Jozef Baláž.
Situace se s velkou pravděpodobností dotkne i českých výrobců autodílů, jejichž produkce z osmdesáti procent směřuje do zemí Evropské unie. „Zákazníky velké části českých dodavatelských firem jsou evropské automobilky vyvážející výrobky i do Ruska. Ale samozřejmě že pokud se bude situace zhoršovat, bude to mít vliv i na ně,“ uvedl Antonín Šípek, představitel Sdružení automobilového průmyslu ČR.
Spásné šrotovné?
Ruskou poptávku po nových vozech zmrazila současná hospodářská situace. Došlo ke zpomalení ekonomického růstu kvůli ukrajinské krizi. Rubl letos ztratil už téměř čtyřicet procent své hodnoty. Proto se ruská vláda rozhodla podpořit domácí automobilový trh pomocí takzvaného šrotovného – programu poskytujícího prémii na nákup nového vozu za sešrotování starého (od 40 tisíc do 350 tisíc rublů).
Poprvé bylo šrotovné v Rusku spuštěno na počátku roku 2010 a lidé jej mohli využívat do konce roku 2011. Nyní ho ruská vláda obnovila v září a jeho platnost by měla trvat do konce roku 2015.
Letos na něj zatím plánuje vynaložit deset miliard rublů (přes čtyři miliardy korun). A v říjnu už se jeho efekt projevil, když prodeje spadly v meziročním srovnání „jen“ o 10 procent, zatímco v srpnu to bylo 26 procent. Podle AEB ale bude mít akce jen krátkodobý účinek.
