Informaci, s níž o víkendu přišla francouzská média, potvrzují také zdroje deníku E15. Ruská nabídka by samozřejmě měla smysl v případě, že by Areva neuspěla s odvoláním proti vyřazení z výběrového řízení.
Francouzi zatím celou záležitost příliš nekomentují. Areva v krátkém prohlášení k samotnému verdiktu ČEZ uvedla, že si není vědoma žádného pochybení. Tuzemská energetická jednička ale tvrdí, že musela francouzskou společnost vyřadit kvůli tomu, že „nenaplnila zákonné požadavky na stavbu dvou bloků“. ČEZ se navíc zjevně snaží zabránit tomu, aby se temelínská stavba protahovala jako ve finském Olkiluotu, kde je dodavatelem právě Areva.
Rosatom se dlouhodobě snaží prezentovat svoji nabídku pro Temelín jako mezinárodní projekt – design a know-how mají poskytnout Rusové, nejvíce subdodávek mají získat české firmy, lídrem konsorcia s Rosatomem je plzeňská Škoda JS, na řídicích a kontrolních systémech se má podílet britský Rolls-Royce a turbínu by dodal společný ruský podnik s francouzským Alstomem.
Rusko-francouzské námluvy
Případná účast Arevy v česko-ruském konsorciu by navíc odpovídala sílící spolupráci mezi ruskou a francouzskou jadernou energetikou. To, že se tyto námluvy nakonec mohou týkat tak či onak i Temelína, podle dostupných zdrojů bral už dříve v potaz i americko-japonský Westinghouse. Právě ten by si to rozdal v temelínském finále s Rosatomem, pokud by se už Areva do hry nevrátila.
Šanci Arevy v temelínském tendru dosud posilovaly naděje, že by spolupráce s Francouzi mohla Čechům pomoci na půdě Evropské unie, kde sílí tlaky proti stavbě nových a prodlužování životnosti starých jaderných bloků. V případě Arevy se ovšem v minulosti objevovaly i některé pochybnosti.
Francouzi kupříkladu nabízeli zdaleka největší bloky o výkonu 1650 megawattů, což by znamenalo vyšší nároky na přenosovou soustavu. Tento fakt ale zřejmě roli ve vyřazení Arevy z tendru nesehrál. Před časem se také objevovaly spekulace, že Areva přestává mít o Temelín zájem a zvažuje odstoupení z tendru.
To zřejmě vedlo ministra zahraničí Karla Schwarzenberga přede dvěma lety při návštěvě Paříže ke „vstřícnému“ prohlášení, že Francouzi mají nejmodernější jaderné technologie. Právě šéf diplomacie byl považován za zastánce „evropského řešení“ pro Temelín. Manažeři ČEZ podle zdrojů ze skupiny žádnou radost z nutnosti vyřadit Arevu nemají. Zužuje se totiž výběr uchazečů, takže klesá tlak na co nejlepší nabídku. Navíc v době, kdy stále není jisté, zda se projekt z komerčního hlediska vyplatí a zda bude stát ochoten poskytnout nějaké garance.
Spor kolem Arevy se teoreticky může táhnout měsíce – firma má patnáct dní na podání námitek zadavateli tendru, tedy skupině ČEZ, který musí reagovat do deseti dnů. Pokud česká elektrárenská firma nezmění názor, má Areva k dispozici další variantu – během deseti dnů zvážit podnět k antimonopolnímu úřadu. Ten se případem může zabývat až dva měsíce, ale není vyloučeno, že by to trvalo déle.
„Lhůta šedesáti dnů může být přerušena. Stává se to v případech, kdy od zúčastněných stran žádáme dodatečné údaje,“ sdělil deníku E15 šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj.
