„Podpora obnovitelných zdrojů je nutná pouze v rozsahu, který je ekonomicky únosný pro Českou republiku,“ uvedla Vitásková. Připomněla, že podpora jen samotných solárních elektráren v minulých letech výrazně zvýšila ceny elektřiny pro konečné spotřebitele.
„Jen v letošním roce bude podpora obnovitelných zdrojů stát 38,4 miliardy korun,“ uvedla Vitásková. Tuto částku částečně hradí spotřebitelé v cenách elektřiny, částečně je hrazena ze státního rozpočtu, který čerpá například z 26procentního odvodu ze solárních zdrojů.
Snahy o ukončení podpory OZE dlouhodobě kritizují provozovazelé obnovitelných zdrojů a ekologické organizace. „Silná slova paní předsedkyně Vitáskové bohužel nejsou založena na znalosti platných zákonů, ale ani na faktech. Například tvrzení, že cíle národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje pro rok 2020 budou naplněny již v tomto roce je zcela nesmyslné,“ tvrdí Edvard Sequens ze sdružení Calla.
„Analýza dat ukázala, že k překročení hodnot daných Národním akčním plánem (NAP) došlo pouze u solární energetiky (viz. graf 1). Další zdroje se drží pod limity danými plánem a některé – jako například biomasa – dokonce klesají. Současně ERÚ nemůže v současné době vyhodnotit plnění plánů pro celkový podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie, protože disponuje daty pouze k elektroenergetice. A ani zde nejsou kompletní,“ řekl Sequens.
ERÚ nad zákon?
Zastavení podpory by podle Sequense bylo i v rozporu se zákony. Jak s nyní platným zákonem o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, tak i s jeho novým zákonem o podporovaných zdrojích energie, pokud poslanci přehlasují prezidentovo veto.
To potvrzuje i Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). „Povinnost ERÚ podporovat obnovitelné zdroje energie ukládá přímo zákon. Ten výslovně uvádí, že do působnosti tohoto úřadu spadá „podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla,“ uvedli ve vyjádření fotovoltaici.
Podle CZEPHO se tedy nejedná o nějakou libovůli či dobročinnost ze strany ERÚ či jeho předsedkyně a je zřejmé, že se tato podpora vztahuje i na nové, dosud nevyužívané zdroje v budoucnu. Pokud by se ERÚ rozhodla nějakým způsobem plošně nepodporovat OZE, přestal by úřad plnit jednu z funkcí, pro které byl zřízen, uvádí CZEPHO.
Fotovoltaici: ERÚ by si měl posvítit spíše na vysoké ditribuční poplatky
Ekologové také tvrdí, že zastavení podpory zbrzdí rozvoj celého sektoru a mohou také vzrůst ceny elektřiny. „Nedostatek prostředků na financování podpory obnovitelných zdrojů ponese tedy distribuční společnost, která je odpovědná za vyplácení podpory a uhradí je například z úspor v oblasti distribuce elektřiny. Náklady na distribuci v Česku patří k neporovnatelně nejvyšším v Evropě a tvoří přes 30 procent ceny elektřiny,“ uvedla fotovoltaická asociace.
Jestliže se nenajde prostor pro kompenzaci výpadku dotací na straně distributorů, projeví se podle CZEPHO nové pravidlo zdražením elektřiny pro konečné spotřebitele. „Z porovnání nákladů na distribuci elektřiny v Česku a sousedních zemích vyplývá, že v roce 2010 zaplatily za distribuci české domácnosti nejvíce v celém regionu střední Evropy,“ podotkla asociace s tím, že dosud nezaznamenala žádnou iniciativu ERÚ, která by vysoké distribuční poplatky v ČR řešila.
„V Česku jsou plánovány desítky miliard investic do posílení sítě z důvodu potenciálnímu rozšíření jaderné elektrárny Temelín, která by byla dokončena 2025, kdy vyrobená elektřina z jádra již nebude konkurenceschopná. Pokud Česká republika zůstane u tradiční energetiky, bude mít za deset let jednu z nejdražších energií ve světě. Kde bude pak konkurenceschopnost českého průmyslu je otázkou,“ uzavírá asociace.
Čtěte více:
Naopak podle Vitáskové zastavení podpory nových zdrojů v příštích letech české ekonomice uleví. „Možná zjistíme, že za několik let budou náklady na technologie obnovitelných zdrojů tak nízké, že žádnou podporu nebudou potřebovat,“ uvedla.
Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren loni prudce vzrostla oproti předminulému roku, do konce loňského října tak solární elektrárny vyrobily 2012 gigawatthodin proudu, což bylo více než trojnásobek celoroční produkce roku 2011.
Výroba z fotovoltaických zdrojů má růst i v dalších letech, ale nikoli tak rapidně. Výhodné podmínky pro podnikání v tomto oboru byly v posledních dvou letech omezeny.
V budoucnu chce Vitásková fungování tuzemských obnovitelných zdrojů pečlivě kontrolovat. Podpora fotovoltaických elektráren je podle ní vhodná jen u malých instalací na střechách rodinných domků. Regulátor podle Vitáskové také zvažuje kontrolu vodárenských společností.
