Podle údajů vládní pracovní skupiny pro monitorování dopadu sankcí dosáhl objem českého vývozu sankcionovaných komodit ve strojírenství loni 2,1 miliardy korun. Toto číslo ale představuje podle šéfa skupiny Tomáše Prouzy dopad sankcí v situaci, kdy by čeští strojaři nedokázali najít žádné alternativní odbytiště pro své výrobky. „Reálný dopad bude nižší,“ dodal.
“Vyčíslit celkové ztráty je velmi obtížné. Škody budou pravděpodobně narůstat postupně a pro samotné firmy je těžké je přesněji kvantifikovat. Jen podle odhadu, vycházejícím z podkladů necelé stovky firem, z nichž přibližně čtvrtina ještě nedokázala dopady vyhodnotit, vyšla částka přímých dopadů na zhruba deset miliard korun,“ uvádí materiál svazu.
V případě, že by dané firmy přišly o zakázky na ruském trhu a v dlouhodobějším horizontu by musely tento trh opustit, ztráty by se pohybovaly o řád výše. Některé firmy uvádějí, že by taková situace mohla pro ně být likvidační.
Zhruba 5,5 miliardy
Anketa ukázala, že určité dopady by sankce mohly mít na exporty firem do Ruska přes odběratele v západní Evropě. Zhruba 70 firem nedokázalo odhadnout tyto nepřímé dopady, či nevidí žádné negativní důsledky. Třicet procent zbývajících respondentů odhadlo celkové nepřímé důsledky na částku zhruba 5,5 miliardy korun.
Dopady sankcí tak budou znamenat ztráty pro český průmysl. „Rusko si tyto technologie bude vyvíjet samo a dojde k vyšší industrializaci Ruska bez nás. Tím české firmy ztrácí trh, který je klíčový v mnoha ohledech. Řada českých firem působí v Rusku v pozici generálních dodavatelů, což se jim většinou v jiných zemích nedaří, a také jsou s tím spojené závazky vůči dodavatelům, které budou muset splnit. Naše dodávky mohou být v budoucnu definitivně nahrazeny především výrobky z Asie, případně z jiných zemí,“ uvádí Svaz průmyslu.
Trpí zejména těžký průmysl
Mezi nejvíce postižená odvětví průmyslu patří podle odpovědí exportérů strojírenství, energetika, chemický a petrochemický průmysl nebo technologie pro zemědělství a potravinářství. V oblasti strojírenství jde mj. o výrobu CNC obráběcích center, zvedací zařízení pro metalurgický průmysl, dopravní prostředky či výrobu strojů a zařízení pro těžbu a úpravu nerostných surovin.
„Rusko, především státní podniky, se začínají povinně obracet k domácím výrobcům a k asijským (čínským, korejským, tureckým) výrobcům. Z dlouhodobého hlediska přijdeme o významnou část trhu, tu zaplní ruští a asijští konkurenční výrobci. Hrozí ztráta silné tradiční pozice, kterou si tento průmysl v Rusku vydobyl,“ uvádí materiál.
Odstranění bariér
Mezi možnými opatřeními na zmírnění dopadů sankcí Svaz průmyslu uvádí například zajištění dostatečné kapacity Licenční správy MPO a Finančně-analytického útvaru ministerstva financí, které budou zavaleny dotazy a požadavky na udělování vývozních povolení nebo odstranění vízových bariér pro ruské podnikatele. ČEB a EGAP by měly mít možnost poskytovat zvýhodněné úvěry a pojistky do zemí, které budou vybrány jako alternativní z hlediska obchodních a investičních příležitostí.
Z výsledků ankety také vyplynulo, že jedna třetina firem souhlasí se sankcemi a dvě třetiny jsou proti zavedení sankcí EU proti Ruské federaci. Přitom velká část podniků, které souhlasí se sankcemi, je nebo bude těmito sankcemi přímo zasažena.
