Spojené státy nově uvalily sankce na mohutné ruské státní firmy Gazprom, Gazprom Něfť, Surgutněftěgaz a Rosněfť a zakázaly západním společnostem podílet se na hlubinné těžbě či průzkumu ropných nalezišť v arktických vodách nebo pobřežním šelfu. Podle odborníků jde o podstatné a citelné rozšíření dřívějších sankcí, které se týkaly pouze zákazu vývozu vyspělé technologie a těžního zařízení.
Mezi ohroženými projekty jsou klíčové průzkumné programy americké firmy Exxon Mobil v ruském sektoru Arktidy, které byly spuštěny v srpnu jako společný podnik s firmou Rosněfť. Tento a desítky dalších projektů, na nichž se Rosněfť a Gazprom Něfť dohodly s firmami Exxon, s britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell, norskou Statoil nebo italskou ENI, nyní budou zastaveny.
Nikde jinde Rusko alternativní pomoc nesežene
Jejich realizaci podle amerických vládních úředníků znemožňuje vyhlášené embargo na technologii a služby. „Bylo by přinejmenším mimořádně obtížné v nich pokračovat. Nikde jinde Rusko alternativní pomoc nesežene,“ řekl agentuře Reuters informovaný představitel americké vlády. Žádný z kontraktů přitom neobsahuje položku blokující odstoupení.
Rusko, které je druhým největším ropným vývozcem na světě, vnímá svá arktická a pobřežní naleziště jako záruku toho, že se i při klesajících ropných zásobách na západní Sibiři podaří udržet těžbu na hranici 10,5 milionů barelů denně. Ruské firmy ale neinvestovaly do technického rozvoje a na spolupráci se Západem jsou těžce závislé. „Hledat náhradu je pozdě,“ řekl analytik ruské banky Sberbank Valerij Něstěrov.
Baženovova formace
Klíčové postavení má mezi ruskými ropnými rezervami takzvaná Baženovova formace, která leží pod existujícími západosibiřskými ropnými nalezišti. V zemi je tam uloženo čtyřikrát víc ropy, než kolik činí odhadované zásoby Saúdské Arábie. Na využití naleziště pracují Rosněfť a Gazprom Něfť s firmami Exxon a Shell. Rosněfť kromě toho disponuje 44 ropnými nalezišti v Arktidě a v Černém moři s kapacitou 300 miliard barelů. Využít je chtěl ve spolupráci s firmami Exxon, ENI a Statoil.
Pro firmu Lukoil, která se rovněž na sankčním seznamu ocitla, je vyhlášení sankcí šokem. V zahraničních nalezištích je z ruských společností nejaktivnější, zájmy má v Ghaně, Kaspickém moři či Iráku. Sibiřská naleziště chtěl Lukoil zkoumat s francouzskou firmou Total. Právě Lukoil jako poslední ruská firma využil možnost velké západní půjčky, šlo o kredit 1,5 miliardy dolarů. Od okamžiku předešlých sankcí vyhlášených v červenci je s půjčkami konec.
Podle činitelů americké vlády nové sankce posunou ruskou ekonomiku blíž k recesi, hodnota rublu se sníží o 13 procent a odliv kapitálu letos dosáhne hodnoty 100 miliard dolarů. Pokud se kvůli nedostatku financování ruské firmy obrátí na centrální banku, bude ta muset sáhnout do rezerv. Jejich výše je 460 miliard dolarů a vydrží prý dva roky.
