Šéf ČEZ Beneš: Temelín bez státní podpory nedostavíme

Daniel Beneš

Daniel Beneš Zdroj: Anna Vackova, E15

Postavit dva bloky Jaderné elektrárny Temelín bez státní podpory je nereálné. Tvrdí to alespoň šéf ČEZ Daniel Beneš. V dnešní době, kdy je evropská energetika v krizi, by záměr neobhájil před akcionáři a investory. Tržní riziko takové investice by bez jakékoliv podpory nebo garance bylo příliš velké.

„Před investory je to prostě neobhajitelné, to není možné,“ dodal šéf ČEZ k dostavě bloky Temelína bez případné státní podpory. Nikdo v představenstvu ČEZ by podle něj k takovému záměru nyní neměl odvahu.

České televizi Beneš řekl, že ČEZ zastaví tendr na dostavbu Temelína, pokud nedostane od státu garance návratnosti investice do června. Vyjednávat dál s uchazeči o dostavbu by podle něj v opačném případě nebylo fér.

Soutěže o dostavbu dvou bloků Temelína se účastní americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.

Dostavba Temelína
Dva nové bloky temelínské elektrárny mají víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2000 megawattů. Stavba má být podle plánu dokončena v roce 2025, nové bloky by měly být v provozu 60 let. Jde o zakázku za několik set miliard korun.

Ministr průmyslu Jan Mládek v březnu uvedl, že pravděpodobnější variantou tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín je v současnosti jeho zrušení.

Beneš: Samostatná energetická politika států EU je rizikem

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš se také domnívá, že v případě stanovení společných energetických a klimatických cílů Evropské unie bude největším rizikem samostatná politika jednotlivých států, které mají různou formu podpory výroby elektřiny.

V úterý se mají představitelé největších evropských energetických firem sejít v Praze s premiérem Bohuslavem Sobotkou a budou jednat o současné krizi evropské energetiky.

Evropské cíle pro snížení skleníkových plynů
Evropská unie si své cíle pro snížení skleníkových plynů do roku 2030 vyjasní nejpozději v říjnu letošního roku. Některé unijní země, včetně České republiky, totiž měly výhrady k původnímu návrhu Evropské komise. Ta počítá se závazným snížením emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent proti úrovním z roku 1990 a s celoevropským závazkem získávat do stejného roku nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů.

Podle Beneše se energetická politika jednotlivých států nedá kopírovat. Každý stát má totiž svoje unikátní podmínky, například moře. V případě spojení by tak například Česku hrozilo, že by Česko jako soused muselo reagovat na energetickou transformaci v Německu. „Trhy se buď rozpojí, nebo nás to povleče směrem Německa,“ uvedl. Česko je jen menší soused, který má spojené trhy, dodal.

Každý stát by měl mít národní energetickou politiku, míní šéf ČEZ

Beneš míní, že Česko by mělo mít svoji národní energetickou politiku. S ostatními členskými státy EU by mělo hájit své zájmy. Pokud by například některý stát chtěl na určitou podporu použít dotace, rozhodl by Brusel. Jako příklad Beneš zmínil například obnovitelné zdroje. Každý stát si potom vytvoří svoji národní energetickou politiku.

Druhý model je podle něj takový, že se energetiky rozpojí. Každý stát bude mít vlastní trh, na hranicích bude rozpojená cena.

Iniciativa Magritte Group, s jejímiž představiteli bude jednat Sobotka, sdružuje 11 předních evropských energetických společností. Mimo jiné chce poukázat na nefunkční trh s energiemi ve spojení s nefunkčním systémem obchodování s emisními povolenkami.

ČEZ hledá cíle i mimo Česko. Beneš připustil další zahraniční expanzi