„Zvládli jsme je nejlépe ze všech energetik,“ prohlásil včera Beneš na své první velké tiskové konferenci.
Novou éru orientace na domácí investice fakticky ohlásil už Martin Roman a ani v tom se Daniel Beneš neliší. Jeho včerejší prezentace ale paradoxně ukazovala, že právě zahraniční byznys ČEZ přináší stále větší profit akcionářům firmy, tedy především státu. Už na konci tohoto roku dosáhne kumulovaný provozní zisk EBITDA ze zahraničních akvizic sedmdesáti procent realizovaných investic. A jen za letošek podle šéfa ČEZ tento zisk překročí hranici deseti miliard korun.
Beneš společně s ředitelem mezinárodní divize Tomášem Pleskačem zaútočili i na další „mýtus“, podle něhož jsou největším průšvihem ČEZ aktivity v Albánii. Pleskač sice přiznal poměrně vysoké černé odběry elektřiny v tamních distribučních sítích, ty se však podle něj každým rokem snižují. Albánská akvizice se má letos podílet na provozním zisku ČEZ miliardou korun.
Ani image ČEZ jako firmy, která se odvrací od obnovitelných zdrojů, zřejmě za Benešova vedení dlouho nepřežije. V tuzemsku se elektrárenská společnost bude držet stranou, ale o to více ji lákají v zahraničí zvláště větrné elektrárny. Už dnes ČEZ v Rumunsku vlastní největší evropský park větrníků, jehož výkon dosáhne 600 megawattů. Do roku 2016 má ovšem síla „zeleného“ ČEZ vzrůst ještě pětkrát – cílem je instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích o objemu tři tisíce megawattů.
Kromě Rumunska by manažeři firmy rádi budovali větrníky v Polsku a modernizovali staré větrné elektrárny v Německu.
Nejde přitom jen o to, že by ČEZ chtěl vysávat peníze daňových poplatníků v zemích, jež obnovitelné zdroje dotují, když už to nemůže dělat v tuzemsku. Samotné větrníky považuje za nadějný byznys, na který už stát nebude muset přispívat. „Větrné elektrárny budou brzy bez dotací,“ domnívá se Daniel Beneš. ČEZ ovšem nehodlá nechat bez povšimnutí ani případné příležitosti ve vodních či solárních elektrárnách.
Předpoklad, že ČEZ v příštích letech povede své zahraniční investice pouze v kolonce drobných výdajů, se tak stává mýtem. Desítky miliard korun půjdou nejdříve na akvizice developerských projektů větrných či dalších elektráren a následně na jejich rozvoj. Skutečný zvrat a podstatně menší orientace na zahraniční investice se chystá po roce 2015, kdy už se ČEZ hodlá naplno vrhnout do výstavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
