Siemens: Větrné elektrárny škodí klimatu 120krát méně než uhlí | E15.cz

Siemens: Větrné elektrárny škodí klimatu 120krát méně než uhlí

Větrná elektrárna
Větrná elektrárna
• 
ZDROJ: Jan Rash/Euro

Jan Stuchlík

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Větrné elektrárny představují jednu z nejlepších alternativ boje se skleníkovými plyny, které způsobují klimatické změny. Výrobce větrných turbín Siemens si nechal zpracovat studii, která počítá celkovou uhlíkovou stopu větrných farem od jejich výroby až po jejich likvidaci. Výsledkem je zjištění, že zátěž pro klima je u větrných elektráren 120 nižší při přepočtu na emise CO2 na vyrobenou kilowatthodinu než u klasických uhelných elektráren. Tyto závěry potvrzují výsledky dřívějších analýz.

Experti počítali uhlíkovou stopu pro modelový projekt námořní větrné farmy s osmdesáti turbínami, které během 25 let vyrobí 53 milionů megawatthodin elektřiny. Po započtení veškerých vstupů vychází uhlíková stopa farmy na 7 gramů CO2 na vyprodukovanou kilowatthodinu.

Energie z uhlí v průměru znamená emisní zátěž 865 gramů CO2 na kilowatthodinu. Propočty britské dcery francouzské společnosti EdF ukazují, že u plynových elektráren jsou tyto celkové průměrné emise 487 gramů na kilowatthodinu. Uhlíková zátěž větrných elektráren vychází v analýzách EdF na 11 gramů na kilowatthodinu.

Ušetřené tuny oxidu uhličitého

Modelová větrná farma Siemensu za dobu své pětadvacetileté existence by ušetřila 45 milionů tun oxidu uhličitého, pokud by nahradila fosilní elektrárnu. Pro vstřebání tohoto množství oxidu uhličitého by bylo třeba zhruba 1286 kilometrů čtverečních středoevropského lesa, což je téměř dvouapůlnásobek rozlohy Krkonošského národního parku. Energie, která musí být do výstavby a provozu farmy vložena, se vrátí již za 10 měsíců provozu.

Podobné americké studie ukázaly, že zapojení větrných elektráren do energetického mixu zvyšuje úspory emisí oxidu uhličitého více, než o kolik se zvedne jejich podíl na výrobě elektřiny. Důvodem je skutečnost, že zpravidla vytlačí více emisně náročné uhelné elektrárny. Navýšení podílu větrné elektřiny na 20 procent by v USA snížilo emise CO2 o 25 procent. Zvýšení podílu větru na 30 procent, by vedlo k úsporám oxidu uhličitého o 37 procent ve srovnání se scénářem, který počítá s energetickým mixem bez větrných elektráren.

V Česku fungují větrné elektrárny s výkonem 283 megawattů. Nedávná analýzy Komory Obnovitelných zdrojů vyčíslila potenciál větrné energetiky v Česku na desetinásobek. Větrné podmínky v tuzemsku podle analýzy umožňují, aby do roku 2050 vyrostla tisícovka elektráren s výkonem 3100 megawattů a výrobou necelých 10 terawatthodin.

Celosvětový instalovaný výkon větrných elektráren v roce 2014 činil 369 597 megawattů. Z toho 31 procent připadá na Čínu, 17,8 procent na USA, Německo je třetí s 10,6 procenty.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah