Sokolovská uhelná postaví bioplynovou stanici za 100 milionů

bioplynová stanice

bioplynová stanice Zdroj: ctk

Sokolovská uhelná (SU) chystá stavbu bioplynové stanice, kterou bude provozovat její sekce rekultivace. Ta se stará rovněž o zemědělské plochy ve vlastnictví těžební společnosti. Náklady na projekt se pohybují kolem 100 milionů korun a technologie má sloužit asi 30 let. Stanice bude stát na bývalé výsypce u Vintířova, termín dokončení je plánován letos v srpnu. Součástí stanice je zařízení na kogenerační výrobou tepla a elektřiny. SU o tom informovala na svých webových stánkách.

Bioplynová stanice SU má přispět ke snížení každoročních výkyvů výkupních cen zemědělských produktů. Ty se pohybují v úrovni několika desítek procent a zásadně tak ovlivňují ekonomiku hospodaření zemědělské výroby SU, konstatoval Petr Vaněk ze sekce investice SU. Právě produkce elektřiny a tepla z biomasy má tyto dopady eliminovat. „Bioplynová stanice s kogenerační jednotkou bude mít výkon kolem jednoho megawattu. Provoz bude plně automatizovaný, stanice bude napojena i na dispečink SU ve Vřesové,“ uvedl.

Bioplynová stanice dokáže zpracovat ročně 18 tisíc tun biomasy vypěstované v regionu. Její denní kapacita může při plném výkonu dosáhnout až 21 900 kWh. Stanici budou tvořit silážní žlaby pro uskladnění biomasy a zařízení pro fermentaci. To bude propojeno s technologií pro jímání plynu s kogenerační jednotkou pro výrobu tepla a elektřiny. „Teplo bude částečně využíváno pro vytápění objektu truhlárny a v budoucnosti počítáme s jeho dalším využitím pomocí speciálního generátoru,“ dodal Vaněk. Velkou bioplynovou stanici využívá nyní v Karlovarském kraji Zemědělská společnost Agro Otročín, která hospodaří na Toužimsku. Zařízení postavené za přibližně 40 milionů korun přináší firmě kolem deseti milionů korun ročně, což je kolem jedné čtvrtiny z tržeb společnosti. Společnost využívá energii vyprodukovanou stanicí nejen k výrobě elektřiny, kterou prodává, ale také k vyhřívání svých objektů. Ve stanici zpracuje Agro ročně kolem 600 až 700 vagonů biomasy z vlastní produkce a hnoje z kravínů.