Investice 640 tisíc korun do panelů s výkonem 19 kilowattů se měla podle původních propočtů vrátit do devíti let. Jenže teď se firmě peníze vrátí nejdřív za 17 let. IT firma je akciovou společností. Aby mohla dál pobírat 34 tisíc korun ročně jako podporu na vyrobenou sluneční elektřinu, musí zaknihovat své akcie na jméno. „V prvním roce by nás to stálo 38 tisíc korun. Každý další rok bychom zaplatili depozitáři cenných papírů 15 tisíc korun. Přitom kvůli našemu hlavnímu byznysu nic takového dělat nemusíme,“ říká rozhořčeně ředitel firmy.
Stejný problém má více než stovka firem, které si na střechu malé solární elektrárny nainstalovaly. Ještě před měsícem se ministerstvo průmyslu tvářilo, že povinnost zaknihovat akcie v novele zákona o podporovaných zdrojích zruší. Teď je vše jinak. „Upustili jsme od toho, protože jsme chtěli dodržet požadavek na transparentnost příjemců veřejné podpory. Navíc většina firem už tuto povinnost plní nebo se na to připravuje,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.
Ministerstvo trvá na zaknihování akcií majitelů OZE
Ministerstvo nově hodlá osvobodit jen firmy stoprocentně ve vlastnictví krajů a zemědělské akciovky. Dosud nemusely akcie zaknihovat firmy vlastněné obcemi a zemědělci s bioplynovými stanicemi.
Ministerstvo ještě před měsícem souhlasilo s tím, že bude stačit, když akciové společnosti předloží operátorovi trhu s energiemi, který spravuje výplatu podpor, seznamy svých akcionářů. „Nakonec jsme se rozhodli, že nebudeme tvořit paralelní systém registrací či prokazování vlastnictví akcií. Ať funguje jeden systém, a to zaknihování u depozitáře cenných papírů,“ vysvětluje obrat Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu.
Majitelé zelených elektráren museli akcie na jméno zaknihovat do konce června. Teď je hříšníků zhruba dvě stě, odhaduje operátor trhu. Měsíčně tak přicházejí firmy kvůli nesplnění povinnosti o celkovou podporu ve výši zhruba 300 milionů korun.
Na změnu postoje ministerstva doplatí především firmy, které se výrobou energie nezabývají, ale umístily si například na střechu několik solárních panelů. Ty pobírají podporu v řádu desítek tisíc korun ročně a k zaknihování akcií je žádný jiný zákon nenutí. „Je to diskriminace, znevýhodnění malých provozovatelů,“ říká finanční ředitel IT firmy, která si loni panely na střechu pořídila. Na obří solární elektrárny, které ročně inkasují miliardy, se totiž povinnost nevztahuje. Naprostá většina z nich má formu společností s ručením omezeným. Náklady na zaknihování se pohybují v desítkách tisíc korun podle počtu akcionářů a množství vydaných akcií.
