Solárníci mají šanci udržet si státní podporu. Má to ale háček, který může mnohé firmy zlikvidovat

Akcie solární energetiky daly svého času vydělat, nyní se však potýkají s krizí

Akcie solární energetiky daly svého času vydělat, nyní se však potýkají s krizí Zdroj: Ilustrace e15

Ondřej Souček

Páteční schvalování novely energetického zákona s označením lex OZE III přinese i dlouho očekávanou odpověď, jestli solární projekty přijdou o část provozní podpory. Hospodářské noviny přinesly informaci, že se ve vládě zrodila nová dohoda, která má osekání podpory výrazně zmírnit. Návrh však počítá s přísnou permanentní kontrolou výnosnosti, kterou by navíc měli provádět sami solárníci. Ti mluví o byrokratické pasti, která mnohé z nich může položit.

Dosud ministerstvo financí provozovatelům fotovoltaik hrozilo zejména dvěma opatřeními: snížením vnitřního výnosového procenta (o co jde, se dočtete v rámečku) a zastavením podpory v době záporných cen elektřiny na burze. K tomu chtělo využít individuální kontroly pozemních elektráren, které investoři připojili do sítě zejména v době solárního boomu, tedy v letech 2009 a 2010. Nyní to však vypadá, že se ministerstvo smíří pouze s důkladnější, a hlavně individuální kontrolou elektráren, kterých je podle odhadu Solární asociace kolem 2800.

Zdroj deníku e15 z ministerstva průmyslu, který si nepřál být jmenován, posun ve vyjednávání potvrzuje. Na druhou stranu zůstává opatrný: „Ještě není hotovo. K tématu proběhne ještě řada schůzek, kde se budou upřesňovat detaily. Do té doby není nic jistého. Finální podoba zákona bude zřejmá až po pátečním hlasování.“ 

Co je výnosové procento

Na základě opatření předchozí vlády je dnes povolená maximální výnosnost u fotovoltaických elektráren až 8,4 procenta ročně. Podle pravidel Evropské komise má ale stát právo hranici snížit na 6,3 procenta, což Stanjura dosud zvažoval. 

Podle šetření z března 2022 vyšel průměrný výnos u elektráren z roku 2009 a 2010, na které opatření nejvíce míří, mezi šesti a sedmi procenty. Šetření se týkalo jen pozemních elektráren větších než 100 kilowattů, kterých v tomto období vyrostlo zhruba 1500. Ministerstvo průmyslu tehdy sesbíralo data od zhruba dvou třetin z nich, přičemž vyšší výnosové procento než povolených 8,4 procenta tehdy podle informací e15 vykazovaly pouze jednotky elektráren.

Obava sektoru přetrvává

Solární asociace ale neslaví. Namísto toho upozorňuje, že likvidační pro její obor může být i nárůst byrokracie, a to ještě efektivněji než snížení podpory. Přísnější kontrola výnosnosti provozu solárních elektráren totiž znamená, že vykazovat tato čísla budou muset sami provozovatelé, podobně jako se vykazuje daňové přiznání. 

„Až polovina z 2800 elektráren může přijít kompletně o podporu nebo dostat likvidační pokutu až 50 milionů korun,“ varuje šéf Solární asociace Jan Krčmář před důsledky zavedení kontrol. Podle něj k nim majitelé mnohdy ani nemají veškeré podklady, například když elektrárna změnila majitele nebo byla součástí restrukturalizace. A pokud je financována formou leasingu, tabulky tyto náklady podle Krčmáře neobsáhnou, a výnosové procento se tak uměle zvýší. 

„V takových případech nemohou kontroly postihnout skutečné hospodaření a majitelům hrozí, že budou automaticky trestáni, protože nebudou schopni požadované výkazy správně vyplnit,“ upozorňuje Krčmář s tím, že formulář je natolik standardizovaný, že celou řadu dodatečných nákladů nepostihuje.

Další vlastníci jsou podle něj zase příliš malí na to, aby takovou byrokratickou zátěž vůbec unesli. Jen pro vyplnění provozních nákladů by podle Krčmáře bylo nutné dohledat stovky měsíčních faktur.

Menším investorem přitom může být i obec jako třeba severočeské Hrušovany, které mají na svých budovách střešní fotovoltaické elektrárny se souhrnným výkonem více než 60 kilowattů. „Rozhodli jsme se pro tuto investici s vědomím existence garantované podpory pro vlastníky fotovoltaických elektráren po dobu 20 let. S obavami sledujeme opakované snahy vlády nalézt způsoby, jak nedostát svým zákonným závazkům,“ komentuje situaci starosta obce Petr Šmíd.

Koho chce vláda postihnout?

Krčmář varuje, že vláda může změnu přístupu prezentovat jako vstřícný krok k solárníkům, ve skutečnosti ale počítá s tím, že řada firem požadavky takového opatření nemůže splnit. „Neušetřila by tedy primárně u těch, kteří mají vyšší výnosy, ale hlavně u těch, kteří nejsou schopni vyhovět nové byrokratické zátěži,“ uvádí Krčmář.

Další z kritiků opatření se zase obává, že formulář vnitřního výnosového procenta bude možné přechytračit účelovými účetními operacemi. „Zpětně je kontrola nadměrné provozní podpory velmi složitá a ještě složitější je její dokazování,“ upozorňuje zdroj ze státní správy s tím, že souboj solárníků s ministerstvem financí názorně ukazuje stinné stránky garantované provozní podpory.

Ministerstvo financí se do pátečního projednání zákona nechce ke spekulacím ohledně dohody vyjadřovat. Ministerstvo průmyslu pouze uvedlo, že se do pátku bude návrh zákona ladit, aby byl co nejkvalitnější.