South Stream hraje Bulharům do karet

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Gazprom.com

Ruská snaha obejít při přepravě plynu do Evropy Ukrajinu hraje do karet Bulharům. Právě započatá výstavba 540 kilometrů dlouhého úseku plynovodu South Stream zemi podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera zajistí přímé investice ve výši 3,5 miliardy eur. Plynový gigant kvůli dohodě se Sofií také musel slevit na cenách plynu, které jsou podle Millera jedny z nejnižších v Evropě. K odběru prý navíc pustí i další společnosti, což prozatím v žádném svém projektu neudělal.

„Přepravní riziko díky South Streamu navždy zmizí,“ prohlásil Miller. Plyn se do Bulharska bude dostávat přímo z Ruska prostřednictvím větve z Černého moře, první dodávky by měly začít proudit v roce 2015. Přes Ukrajinu bylo loni přepraveno 84,2 miliardy metrů krychlových plynu, letos za prvních devět měsíců 61 miliard. Při plném nasazení plynovodů South Stream a Nord Stream se Gazprom bude moci ukrajinské trasy zcela vzdát.

Bulhaři využili tohoto ruského plánu a ukázali se jako zdatní vyjednávači. Z původního požadavku na majoritní podíl v provozující společnosti — společném podniku Bulharského energetického holdingu (BEH) a Gazpromu — sice odstoupili, ale vybojovali si slevy plynu.

Obě strany budou nakonec mít ve firmě rovný díl, BEH navíc dostal od Rusů úvěr na výstavbu ve výši 620 milionů eur. Sofie si pro něj prosadila zvláštní podmínky. Nelíbilo se jí, že by splátkami mohla přijít o tranzitní poplatky. Podle deníku Kommersant budou nakonec poplatky bulharské strany z poloviny směrovat do státního rozpočtu. Úvěr se také prodlouží na 22 let od zahájení provozu, původní termín byl stanoven na rok 2030.

Potrubí za miliardy
Letos by se měly začít stavět úseky plynovodu South Stream i v Srbsku a Maďarsku, později ve Slovinsku a Itálii. Celková investice projektu se odhaduje na 16,5 miliardy eur. Náklady na podmořskou část tvoří deset miliard eur. Předpokládá se, že bude zprovozněn v roce 2015, na plný výkon by měl najet o tři roky později, kdy by se jím mělo přepravit 63 miliard metrů krychlových ročně.