„Jde o specifická zařízení, která nemají jen energetickou funkci, ale také řeší otázky životního prostředí. Proto investiční podporu potřebují,“ říká Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu (MPO). To je ovšem zatím jediný konkrétní krok, jak by Česko mělo splnit vlastní cíle a zvýšit energetické využití odpadu. Státní energetická koncepce hovoří o energetickém využití až osmdesáti procent spalitelné složky komunálního odpadu, kterou nelze recyklovat. Dnes se spaluje ve třech zařízeních zhruba patnáct procent produkce komunálního odpadu.
Brzdou většího využití odpadů pro výrobu tepla a elektřiny je zatím ministerstvo životního prostředí (MŽP). Ze svého legislativního plánu letos vyřadilo přípravu novely zákona o odpadech, kde mělo postupně zvýšit poplatky za skládkování odpadu. Bez tohoto kroku se nevyplatí spalovny stavět, protože likvidace odpadu v nich je dražší než skládka.
„Diskuze o výši poplatku za skládkování a systému správy vybraných prostředků nebyly ještě ukončeny. Předpokládá se lineární nárůst sazby poplatku za ukládání odpadů na skládky, avšak předjímat konkrétní výši a termín platnosti je předčasné,“ míní Matyáš Vitík, tiskový mluvčí MŽP. Energetické využívání komunálního odpadu přesto považuje MŽP za ekologicky i ekonomicky vhodné.
Komunální odpad by podle odhadů ministerstva průmyslu a obchodu mohl v teplárenství nahradit až čtyři miliony tun uhlí. Odhad ministerstva životního prostředí je poloviční. „Jenže v Česku se proti sobě nesmyslně stavějí energetici a zastánci recyklace odpadů. Recyklovat se musí, ale zbytek se dá spálit,“ tvrdí Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR. Kvůli odkládání novely zákona o odpadech investoři v teplárenství podle něj nevědí, do čeho mají investovat a jaké budou užívat palivo. A to v době, kdy je zařízení v teplárnách na hranici životnosti.
