Start modernizovaného Prunéřova brzdí insolvence hlavních dodavatelů

elektrárna Prunéřov

elektrárna Prunéřov Zdroj: ctk

elektrárna Prunéřov
elektrárna Prunéřov
Důl Nástup Tušimice
Doly Tušimice
Prunéřov
12
Fotogalerie

Ve velíně modernizované elektrárny Prunéřov je rušno. „Máme tady problém. Nejspíš prasklo těsnění. Musíme blok odstavit,“ zní od řídícího pultu, nad nímž se sklánějí čtyři pracovníci obsluhy elektrárny. Za chvíli jasně červené digitální číslice na přístrojové stěně začínají přeblikávat. Výkon bloků jde postupně dolů.

ČEZ elektrárnu, jejíž modernizace stála 32 miliard korun, převzal v srpnu. Všechny tři nové bloky jsou od té doby v provozu. „Nyní hovoříme o fázi zkušebního provozu, stabilizaci a optimalizaci. Veškeré dolaďování by pak mělo ve finále zajistit, že všechny tři bloky elektrárny budou k dispozici 93 procent hodin v roce,“ říká ředitel elektrárny Otakar Tuček. Incident jako říjnové prasklé těsnění ke zkušebnímu provozu, který potrvá dva roky, patří.

 

Video placeholde
Modernizovaná elektrárna Prunéřov 2 • Jan Stuchlík

Jenže náběh elektrárny, jejíž stavbu zajišťovala dcera ČEZ Škoda Praha Invest, komplikuje skutečnost, že část dodavatelů zařízení a systémů se ocitla v insolvenci. „Občas si raději opravujeme závady sami, než bychom čekali, až dodavatelé někoho pošlou,“ uvádí Tuček.

Řeč je třeba o Vítkovice Power Engineeing, která je v úpadku od léta. Ze zápisů ze zasedání prozatímního věřitelského výboru vyplývá, že vedení VPE vidí příčinu insolvence kromě selhání při stavbě turecké uhelné elektrárny Adularya také v prunéřovské modernizaci. Může za to propojený řetězec českých firem, kterým ČEZ modernizaci svěřil.

Potrubí a další komponenty do Prunéřova dodávala společnost Modřany Power. Ta je v insolvenci od loňského října. Vítkovicím přitom dluží za dodávky pro Prunéřov a částečně také za výstavbu elektrárny v Ledvicích přes 400 milionů korun.

VPE tuto pohledávku přihlásila v rámci insolvenčního řízení s Modřany Power. Restrukturalizační plán modřanské rourárny ale Vítkovicím, podle sdělení vedení VPE, zajistí návratnost jen 5,5 procenta z celkové pohledávky.

Škoda Praha Invest uplatnila vůči VPE smluvní pokuty za pozdní odstranění závad. Vedení VPE prozatímnímu věřitelskému výboru také sdělilo, že náklady na opravy v Prunéřově jsou mnohem vyšší, než se původně předpokládalo. Samotná Škoda Praha Invest se v insolvenčním řízení s VPE domáhá splacení pohledávek za 450 milionů korun, které pocházejí z prunéřovské modernizace.

Vše o ČEZu čtěte zde

Až se nová elektrárna Prunéřov rozjede na plné obrátky, měla by mít díky modernizaci účinnost přes 40 procent. Na výrobu elektřiny a tepla pro okolní města spotřebuje o 15 procent uhlí méně než před obnovou. "Na stejné množství elektřiny budeme potřebovat o 700 tisíc tun uhlí za rok méně," dodává Tuček.  Emise škodlivých látek jsou už nyní o 60 procent nižší. Ve srovnání se starými bloky, jaké ČEZ stále provozuje v sousední prunéřovské jedničce, jsou variabilní náklady na výrobu elektřiny v prunéřovské dvojce zhruba o čtvrtinu nižší.

Modernizaci ČEZ spustil v roce 2012 jako sesterský projekt obnovy nedaleké elektrárny Tušimice. Nové kotle a turbíny se měly podle původních plánů rozjet už v polovině loňského roku.

ČEZ zpoždění zdůvodňuje mimo jiné delší dobou nutnou k získání územních a stavebních povolení. Proti projektu modernizace totiž protestovalo několik ekologických organizací.

ČEZ nyní přemýšlí, jak tušimickou a prunéřovskou lokalitu dál využít. V obou je dost místa a obě produkují suroviny, které lze dále zpracovat. V Tušimicích se už buduje terminál pro stáčení popílku, který lze použít při výrobě cementu. Na 150 tisíc tun popílku ročně poputuje především do Německa. Stejné zařízení ČEZ plánuje také v Prunéřově.

Vedlejším produktem odsíření spalin je sádrovec. Obě elektrárny ho vyprodukují 400 tisíc tun za rok. Ten by se mohl zpracovávat přímo v prunéřovském areálu ve spolupráci s producenty sádrokartonu na vyhledávaný stavební materiál. „O pronájem pozemku a výstavbu závodu mají zájem hned tři firmy,“ říká Tuček.

V Tušimicích je hotový také projekt na výstavbu pětihektarového skleníku pro pěstování rajčat za 200 milionů korun. Vytápěla by ho elektrárna odpadním teplem z výroby elektřiny. ČEZ už je předběžně dohodnutý s investory, čeká se ale na územní rozhodnutí. V Tušimicích vyroste také datové centrum se čtyřmi tisíci serverů, do něhož ČEZ sloučí všechny své datové sklady.