O příslušné novele horního zákona teď bude jednat parlament. Zrušení možnosti vyvlastňovat nemovitosti fakticky znamená, že by těžbu surovin mohl zablokovat třeba jediný spekulant, který by se nedohodl se státem nebo těžaři na prodeji svého majetku. Dohoda s vlastníky pozemků má v těchto případech vždy přednost, možnost vyvlastňování je podle jeho zastánců právě pojistkou proti spekulantům.
Novela horního zákona je v současnosti aktuální kvůli sporům o budoucí těžbu a prodej uhlí. S tím souvisejí také obavy o budoucnost českého teplárenství, další hospodářský rozvoj zvláště severních Čech a také surovinovou bezpečnost, jejíž podmínkou je zachování přístupu státu ke svému nerostnému bohatství.
Odstranění možnosti vyvlastňování prosazuje poslanec Věcí veřejných a starosta Litvínova Milan Šťovíček, jehož hlas může být klíčový pro přežití oslabené Nečasovy koalice.
Signatáři dopisu premiérovi upozorňují, že vláda fakticky měří dvojím metrem. „V případě staveb energetických síťových systémů nebo dopravních staveb vláda připravuje návrhy na omezení práv vlastníků nemovitostí včetně možnosti jejich vyvlastnění,“ uvádí se v dopise. Ten podepsali také šéfové Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Těžební unie a Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu.
Podobný dopis zaslali Petru Nečasovi a ministrovi průmyslu Martinovi Kubovi už před jednáním vlády. Šéfové svazů firem a obcí upozorňují, že vláda svým rozhodnutím zmařila dohodu o možnosti vyvlastňování kvůli těžbě, kterou předtím odsouhlasila tripartita.
Z vládních kruhů zaznívá názor, že jde pouze o dočasný ústupek poslanci Šťovíčkovi a že se možnost vyvlastňování později do zákona vrátí. Je však velmi nejisté, zda by podobný „kolotoč“ schválila většina poslanců.
Zastánci vypuštění možnosti vyvlastňování ze zákona doufají, že tak stát definitivě ztratí možnost za územními limity. Podle ekologických aktivistů by to byla především dobrá zpráva pro životní prostředí.
