Mají být hlavní servisní oporou armády v případné válce. Zajišťují opravy poškozené letecké a pozemní techniky, jako jsou vrtulníky nebo tanky. Proto také státní podniky LOM Praha a VOP CZ plně ovládá stát, respektive ministerstvo obrany. Jenže zatímco první firma dobře hospodaří a chystá třeba výcvik pilotů nadzvukových letounů F-35, na druhou se valí jeden problém za druhým.
Na rozdíl od dalších českých podniků obranného průmyslu včetně soukromých, VOP dosud nedokázal zúročit obrovskou poptávku Ukrajiny po zbraních, a především po modernizaci obrněných vozidel. To je přitom jeho hlavní specializace. Loni dosáhl jen mírného zisku, jemuž předcházelo několik ztrátových let. Kvůli neuspokojivým ekonomickým výsledkům se nyní začaly bouřit tamní odbory.
Ztráta na obzoru
„V poslední době byl neúměrný tlak ze strany vedení podniku uzavřít dohodu na snížení osobního ohodnocení všech zaměstnanců. Nepřipadáme si jako partneři k jednání,“ napsali v říjnu odboráři generálnímu řediteli VOP Marku Špokovi. Adresáty dopisu, v němž předseda odborové organizace Tomáš Sýkora spolu s místopředsedkyní Janou Patricií Sklenákovou složili své funkce, byli i zástupci rezortu obrany.
Škrty včetně odebírání odměn podle Špoka vyplývají z úkolu, aby VOP skončil v prosinci v černých číslech. „Vzhledem k nutným investicím jsme v průběhu roku hledali i úspory, protože je nutné podnik stabilizovat. S osobním ohodnocením jsem udělal chybu,“ připouští.
Napětí ve státní firmě podle informací e15 nepolevuje, mezi odbory a Špokem panuje dusno dál. Důvodem jsou přetrvávající slabé výkony firmy. Zatímco soukromému sektoru válka na Ukrajině přináší miliardy korun, tržby VOP ve vojenské oblasti za celý loňský rok dosáhly necelých 190 milionů. A zakázky pro armádu tvoří pouhých 15 procent celkového objemu tržeb. Provozní výsledek EBITDA činil 70 milionů, zisk byl 470 tisíc korun.
„Letošní ztráta může být v řádu nižších desítek milionů,“ odhadl zdroj e15 obeznámený se situací ve VOP. To Špok odmítá, očekává naopak kladné hospodaření: „Podnik prochází zásadními změnami, kdy se snažíme maximálně navýšit podíl vojenských zakázek na úkor civilní výroby.“
Otázkou je, jestli se podaří plány dotáhnout. Přestože firma v červnu uzavřela s ukrajinským koncernem Ukroboronprom smlouvu o modernizaci starších tanků T-64, na výdělek stále čeká. „Současná situace válečného konfliktu zatím neumožnila tanky do Česka dovézt, ale jsme připraveni začít tuto zakázku okamžitě plnit,“ uvedla mluvčí VOP Kateřina Urban Samková.
Pro VOP má být záchranou armádní nákup 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 až za sedm desítek miliard korun. Zbrojovka bude hlavním integrátorem projektu. „Mým cílem je, aby podnik fungoval a aby veškeré know-how zůstalo v rukách státu,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní konflikt na Ukrajině ukazuje, že schopnost státu opravovat vojenskou techniku je zásadní pro udržení bojeschopnosti armády.
LOM platy nesnižuje
Jako protiklad VOP působí jeho „dvojče“ zaměřené na leteckou techniku LOM. Vedení podniku právě jedná s odbory o platových požadavcích. Kolektivní smlouva na příští rok včetně benefitů má být podle mluvčího firmy Pavla Langa hotová začátkem prosince. „Budou tam progresivní prvky, snižování platů určitě nepřipadá v úvahu,“ zdůraznil.
I když se LOM dříve také potýkal se ztrátami, od roku 2021 je v plusu. Za letošní rok očekává jeho ředitel Jiří Protiva zisk kolem deseti milionů korun při obratu 1,5 miliardy.
Po útoku Ruska na Ukrajinu začal podnik ve větší míře opravovat a komplexně modernizovat vrtulníky řady Mi od dopravních po bojové. K české armádě přibral i zahraniční zákazníky z Evropy, Afriky, Asie nebo z Jižní Ameriky. Původní ruské platformy vybavuje západní avionikou. „Novou bezpečnostní situaci vnímáme jako příležitost, jak pomoci našim spojencům v NATO a dalším parterům,“ uvedl Protiva.
LOM zároveň přechází na údržbu amerických strojů platformy H-1, tedy vrtulníků Venom a Viper. Těch má vojsko nyní šest, dalších šest teprve dorazí. USA je doplní osmi olétanými helikoptérami stejných typů. Státní firma pro ně má vybudovaný nový závod a s rezortem obrany uzavřela servisní smlouvu za jednu miliardu korun.
Další byznys se váže na americké stíhačky F-35, o jejichž nákupu rozhodla vláda. Společnost VR Group, dceřiná firma LOM, se zapojí do průmyslové spolupráce s Američany a bude na simulátorech teprve jako druhá v Evropě cvičit piloty F-35 z Česka i ciziny.
Spory o kondici podniku
VOP se upíná především ke švédským vozidlům CV90, k nimž má dodávat šasi. Podobnou příležitost firma dostala už v minulosti, podílela se na výrobě více než stovky transportérů Pandur pro českou armádu. Tuto zakázku pamatuje i staronový ředitel VOP Špok, který podnik řídil v letech 2014 až 2019. I proto se s jeho chodem nemusel seznamovat.
Za Špokova předchozího vedení byla firma několik let zisková, pak se ale začala propadat do ztráty. Špoka bez výběrového řízení vrátila do funkce Černochová, když odvolala Radovana Putnu dosazeného exministrem obrany Lubomírem Metnarem (ANO). Také Putnovi padala čísla. Hájí se tím, že to bylo za covidové pandemie, která omezila poptávku a zdražila ceny vstupních materiálů.
Bývalý šéf VOP je přesvědčen, že firmu stabilizoval. „Za dobu mého působení se snížily osobní náklady, narostla produktivita práce a zvedly se průměrné platy,“ říká Putna. „A byly domluvené projekty v zahraničí, které s mým odvoláním bohužel padly.“
Lidé obeznámení se situací ve VOP míní, že vedle švédských bojových vozidel by měl podnik získat i některé další armádní kontrakty. Doporučují například nákup autonomních pozemních prostředků Taros, které zbrojovka vyvinula.
Pod ministerstvo obrany ještě v devadesátých letech spadalo více státních podniků. Postupně je však získali soukromí vlastníci nebo je stát začlenil pod vojenské výzkumné ústavy. Těch má rezort několik, věnují se i komerčním projektům.
