Nová vládní Agentura pro mezinárodní obrannou spolupráci dohodla první kontrakt a další je před uzavřením. Státní podnik LOM Praha, který stoprocentně ovládá ministerstvo obrany, provede modernizace a generální opravy ruských dopravních vrtulníků Mi-8 a Mi-17 pro armádu a policii Severní Makedonie. Nástupnický stát bývalé Jugoslávie je od loňska členem NATO.
„Lednové založení agentury a systému mezivládní spolupráce už přineslo konkrétní výsledek. Brzy se nám podaří dotáhnout další zakázku na Filipínách. Oproti Makedonii se jedná o jiný produkt, ale týká se také letectva,“ řekl deníku E15 náměstek ministra obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný.
Uzavření obchodu na úrovni vlád se zapojením českých firem musí předcházet memorandum, které tento měsíc podepsal šéf rezortu Lubomír Metnar s makedonskou ministryní obrany Radmilou Shekerinskou a ministrem vnitra Oliverem Spasovskim.
„Přesná specifikace modernizace a oprav bude otázkou dalšího vyjednávání LOM Praha. Finanční objem zakázky proto zatím není možné konkretizovat. Řádově půjde o několik stovek milionů korun,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Po agentuře, která umožní s vládními zárukami prodávat vojenskou techniku, zbraně, software či bezpečnostní systémy, volali čeští zbrojaři mnoho let. Právě politické a ekonomické garance jsou při těchto kontraktech důležité a v poslední době jsou cizími ozbrojenými a bezpečnostními složkami vyžadovány stále častěji.
Podobnou agenturu mají Spojené státy, Francie nebo Německo. Česko ji založilo jako první země Visegrádské skupiny. Již zavedená státní agentura Czech Trade, spadající pod rezort průmyslu a obchodu, totiž uzavírání zakázek označovaných jako „government to government“ neumožňuje.
„Dovedu si představit, že na úrovni vláda–vláda budeme, jako například Izrael, nabízet také produkty podniků, které z pohledu obranných schopností České republiky strategické nejsou, ale mohou být důležité pro naše partnery z NATO, EU a dalších zemí,“ dodal náměstek Kopečný. Potvrdil, že poptávka po obchodech formou mezivládních dohod doma i v zahraničí roste. Tam se v posledních letech stává trendem.
Hlavním kritériem pro podporu daných produktů ministerstvy obrany, financí, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a následně vlády je, aby se vyráběly na českém území. Firmy navíc musejí doložit, že jsou finančně zdravé a nekrachují. V opačném případě záruky od státu nedostanou.
Žebříček největších zbrojních exportérů světa vedou USA, Rusko, Čína, Francie a Německo, Česko se pohybuje kolem dvacátého místa. Například v objemu produkce ručních palných zbraní se však řadí na přední příčky. Patří také mezi devět zemí na světě, které kompletně vyvíjejí a vyrábějí vojenské proudové letouny.
„Doufám, že přes agenturu budou moci prodávat všichni čeští výrobci od klasického vojenského materiálu až po firmy, které dělají speciální software. Tedy každý, kdo má dobrý produkt a kdo je seriózní,“ uvedl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
| Vývoz vojenského v letech 2010 až 2019 (v miliardách korun) | |
| 2010 | 5,48 |
| 2011 | 4,51 |
| 2012 | 6,77 |
| 2013 | 7,43 |
| 2014 | 11,77 |
| 2015 | 15,13 |
| 2016 | 18,24 |
| 2017 | 15,10 |
| 2018 | 13,99 |
| 2019 | 15,90 |
Pramen: MPO, údaje za rok 2020 zveřejní ministerstvo v polovině roku 2021
