Stát bude muset hrát důležitou roli při stavbě nové jaderné elektrárny v Dukovanech. A to i kdyby nakonec výstavba plně spadla na ČEZ a jeho dceřinou společnost, kterou polostátní firma pro stavbu nového bloku vytvořila. Vyplývá to ze studie o investorském a finančním modelu výstavby, který projednal Stálý výbor pro jadernou energetiku. Nikdo ze členů výboru tento závěr nezpochybnil.
Premiér Bohuslav Sobotka po jednání výboru uvedl, že v úvahu přicházejí nyní tři varianty. Buď elektrárnu postaví ČEZ prostřednictvím své dceřiné společnosti, nebo tuto dceru odkoupí stát a stavbu zařídí sám. Ve hře je také možnost, že se stát převezme určitou část ČEZ, která by pak elektrárnu postavila. „Všechny varianty budou rozpracovány. Vítěznou vláda vybere nejpozději na jaře 2018,“ tvrdí Sobotka.
Teď půjde o vyčíslení, jaké nároky budou mít jednotlivé varianty na státní rozpočet a které investorské modely povedou k nejnižší ceně elektřiny z nové elektrárny. Finanční garance ze strany vlády by přicházely v úvahu jen u varianty, že elektrárnu bude stavět sám ČEZ. Riziko, že elektrárna bude bez záruk ztrátová, je totiž podle expertů vysoké.
„Celkem jsme vybírali ze čtrnácti variant, jak by se nový blok mohl stavět. Mluvili jsme také o dopadu jednotlivých variant na dividendovou politiku ČEZ, které zpracovalo ministerstvo financí,“ říká vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jan Štuller. Výplata dividendy ČEZ by podle analýzy rezortu financí nebyla ohrožena, kdyby stavbu bloku zajišťoval stát. Kdyby měl naopak elektrárnu stavět sám ČEZ, část zisku by si musel nechat na její financování. Konkrétní částky ovšem studie neobsahovala.
Na bedrech ČEZ chtěl v minulosti nechat výstavbu nového dukovanského bloku bývalý ministr financí Andrej Babiš. Proti státním garancím se už dříve vyjádřil i Sobotka. Stát ovšem podle expertů nemůže donutit ČEZ, aby elektrárnu stavěl na své riziko. „ČEZ jako obchodní společnost je vázána novým zákonem o obchodních korporacích, a tedy rovným přístupem ke všem akcionářům. Podstatou je podnikání za účelem vytvoření zisku, a to s péčí řádného hospodáře. Stavba jaderné elektrárny z tohoto pohledu dnes přináší neakceptovatelné komerční riziko,“ říká jeden z držitelů akcií ČEZ a poradce pro energetiku J&T Banky Michal Šnobr.
ČEZ bez státu v zádech by mohl narazit také s financováním nové elektrárny. Podle ukazatele čistého dluhu k provoznímu zisku EBITDA nemá firma příliš velký prostor k dalšímu masivnímu zadlužení, myslí si analytik Patra Tomáš Sýkora. Čistý dluh firmy na konci loňského roku činil 147 miliard korun. Vyšší dluh by ratingové agentury pravděpodobně ocenily snížením úvěrového ratingu. To by se promítlo do poklesu cen firemních dluhopisů a nejspíš i do ceny akcií.
Tím, že vládní výbor nezpochybnil roli státu při stavbě nových bloků, vyšel vstříc šestici potenciálních dodavatelů. Jejich zástupci se v únoru při schůzkách v Praze nechali slyšet, že bez vyjádření vlády, že stát stavbu nenechá jen na ČEZ, se případného tendru nejspíš nezúčastní. ČEZ by chtěl s výběrem začít už příští rok. Zvolit by ho měl do roku 2023, aby se smlouva stihla uzavřít do roku 2025. Pak bude mít ČEZ nebo stát na stavbu nového bloku deset let. V roce 2035 by měl částečně nahradit dosluhující čtyři reaktory z 80. let minulého století.
O energetice čtěte více v magazínu E15 Premium Energie Česka. Objednávejte zde >>>
Autoři: Jan Stuchlík, Michal Španěl
