Kapacita mořských větrných elektráren v Evropě by se do roku 2030 měla zvednout na pětinásobek. Těžit z toho chce i ČEZ.
Skupině ČEZ se investice do devíti francouzských větrných parků vrátí, i kdyby se nepostavily na plánovanou plnou kapacitu. „Ve větrných farmách, které jsme koupili od německé společnosti ABO Wind, můžeme postavit až sto megawattů. Nejspíš se ale vyskytnou problémy, které nedovolí dosáhnout plné kapacity. Návratnost investice ale budeme mít zajištěnou, i když postavíme jen třetinu plánovaného výkonu,“ říká Tomáš Pleskač, člen představenstva ČEZ.
Skupina už loni koupila v Německu fungující větrné elektrárny s výkonem sto megawattů. Po slibných projektech se poohlíží také v Belgii a Nizozemsku. „Do větrné energetiky se tlačí institucionální investoři jako penzijní fondy, kterým stačí nižší návratnost než firmám typu ČEZ. Je proto těžké najít dostatečně výnosné projekty,“ dodává Pleskač.
Francie, Německo, Belgie a Nizozemsko mají před sebou rychlý rozvoj větrné energetiky, uvádí zpráva evropské větrné asociace Wind Europe. Silný potenciál spatřuje v mořských větrných elektrárnách, do nichž chce investovat také skupina ČEZ.
V základním scénáři počítá Wind Europe se stavbou čtyř tisíc megawattů mořských elektráren za rok, a to až na celkovou kapacitu 64 tisíc megawattů v roce 2030. To je zhruba pětinásobek nynějšího stavu. V optimistickém scénáři by se celkový výkon mohl v roce 2030 vyšplhat až na 86 tisíc megawattů.
Za třináct let by mořské větrné elektrárny mohly krýt až čtvrtinu evropské spotřeby elektřiny, a to za 54 eur za megawatthodinu. V jarní německé aukci na stavbu mořských větrných parků už společnosti Dong a EnBW nežádaly pro své větrné elektrárny, které by měly stát do roku 2025, provozní podporu. Sázejí jak na pokles cen technologií, tak na růst cen silové elektřiny po odstavení německých jaderných elektráren v roce 2022 a reformě evropského trhu s emisními povolenkami.
