Sto let sklárny v Duchcově

Podnik založil roku 1912 uznávaný sklářský odborník Eduard Lukeš na místě bývalého cukrovaru. Původně se zde vyráběly lahve – zpočátku ručně, od roku 1921 strojově. První světovou válku přečkala firma bez potíží, poválečná krize však přiměla majitele k přeměně podniku na akciovou společnost Skelné hutě, Lukeš a spol. Výrobu se přesto nepodařilo udržet a roku 1928 musela sklárna ukončit provoz.
Lukešovým nástupcem ve vedení podniku se stal Rudolf Weinmann, který roku 1934 chod podniku obnovil. Závod vybavil moderními stroji pro malosériovou výrobu lahví a sortiment rozšířil také o tabulové sklo. Ihned po druhé světové válce byla firma znárodněna a od roku 1946 fungovala několik let jako výzkumné pracoviště, kde se prováděly přípravné práce pro zavedení výroby foukané skleněné vaty a pěnového skla.
Rozhodujícím pro budoucnost sklárny, jejíž název se změnil na Stavosklo, byl ale až rok 1951, kdy se firma začala soustředit na výrobu skleněných tvárnic. Souběžně s tímto programem navíc v 60. letech dodávala polotovary pro televizní obrazovky, než tuto specializaci převzala sklárna ve Valašském Meziříčí. Po roce 1989 se duchcovský podnik dostal do soukromých rukou. Pod novým názvem Vitrablok byl nejdřív součástí belgické firmy Glaverbel, od roku 1999 spadá pod italský koncern Seves.