S provozem po roce 2023 nebo po odsloužení 17,5 tisíce hodin už nepočítají Teplárny Brno u kotle na zemní plyn o tepelném výkonu 55 megawattů v provozovně Špitálka. Ostatní zařízení nad padesát megawattů nechali jejich majitelé zapsat do seznamu Přechodného národního plánu. Po roce 2016 se na ně budou vztahovat stropy pro vypouštěné emise a jejich provozovatelé je budou muset modernizovat, aby po roce 2020 plnily limity.
„Investice nutné pro plnění limitů, které předepisuje evropská směrnice o průmyslových emisích, vyjde české teplárenství podle různých studií na patnáct až dvacet miliard korun,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Zápis v přechodném národním plánu nicméně automaticky neznamená, že tyto zdroje budou v provozu i po roce 2020. Pro jejich majitele představuje spíše další čas na konečné rozhodnutí, zda kotle a další zařízení modernizovat, či zavřít.
Některé menší zdroje ovšem vyřešily povinnost zapsat se do přechodného plánu nebo nahlásit provoz v omezeném režimu tím, že snížily výkon pod padesát megawattů, a tak se na ně přestala vztahovat směrnice o průmyslových emisích. S touto praxí se setkal například Krajský úřad v Královéhradeckém kraji. Podle Hájka nejde o běžný způsob, jak se plnění přísnějších limitů vyhnout. I pro menší zdroje navíc budou platit od roku 2018 tvrdší limity, které navíc může od roku 2025 ještě snížit navržená směrnice o emisích středních zdrojů.
Přechodný národní plán pro velké zdroje znečištění musí ještě schválit Evropská komise. Jeho cílem je postupným snižováním celkových ročních emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku připravit Česko na plnění nových emisních limitů nejpozději k 1. červenci 2020.
