Rio Tinto k modernizaci nehnala potřeba či touha mít něco jedinečného, ale potřeba ušetřit náklady a zvýšit bezpečnost provozu. Cena železné rudy se totiž v posledních letech propadla ze 190 dolarů za tunu v roce 2011 na současných 53 dolarů, a tak firma hledá, kde může, aby seškrtala provozní náklady na minimum. Moderní technologie jí tak nabídly cestu ven z krize.
„Flotila autonomních vozů je v průměru o 12 procent výkonnější, a to jen díky tomu, že odpadly potřebné bezpečnostní přestávky pro řidiče a potíže se skládáním směn řidičů,“ vysvětlil pro list The Financial Times výkonný ředitel firmy Andrew Harding. Podle něj došlo také k nebývalému zvýšení bezpečnosti provozu, neboť už nehrozí nehody způsobené vyčerpáním z extrémní námahy, které řidiči bývají vystavováni.
Vyřazení lidí z těžebního prostředí rozhodně zvýšilo bezpečnost práce
Celá flotila ve službách těžaře v Pilbaře prý zvládne v průběhu jednoho měsíce přepravit kolem dvaceti milionů tun rudy. Nasazení dálkově řízených vozů přitom přímo ušetřilo kolem pěti stovek pracovních hodin. I když se může zdát, že mechanizace a automatizace postupně snižuje počet pracovních míst v těžařském průmyslu, podle Carly Boehlové z Curtinovy univerzity jde spíše vysledovat trend jakéhosi „přelévání“ – tam, kde ubudou řidiči, přibudou operátoři a analytici procesů a dat, kteří pracují z pohodlí kanceláře.
„Vyřazení lidí z těžebního prostředí rozhodně zvýšilo bezpečnost práce,“ dodala Boehlová s odkazem na snížení pravděpodobnosti, že dojde k nehodě a s tím také následným výplatám bolestného a léčebných nákladů. Odpadají prý i další náklady, jako třeba na dopravu stravy pro dělníky či nutnost dělat přestávky na toaletu. O dopadech potřebných přestávek na toaletu operátorů těchto vozů se Boehlová nezmínila.
Josef Němý: Doporučení pro Rio Tinto
