Hemingway bar změnil s adresou i jídelní menu. Kuchař Kuchyňka do něj přestoupil z Fieldu

Americký spisovatel Ernest Heming­way proslul nejen svými knihami, ale také láskou ke koktejlům. Dokonce je autorem několika receptur, například Hemingway Daiquiri, jež je variací na světoznámou klasiku, nebo Death in the Afternoon, kombinace absintu a šampaňského. Jeho barový život je spojený především s Kubou a s podniky La Bodequita a El Floridita, současníci však mohou jeho odkaz najít i na Floridě v baru Sloppy Joe’s nebo ve vyhlášeném pařížském Harry’s Baru.

Na myšlenku otevřít koktejlový bar inspirovaný právě Ernestem Hemingwayem nepřišel Aleš Půta ani na jednom z výše uvedených míst. Na přelomu tisíciletí mu ji vnukli přátelé, kteří v chorvatském Dubrovníku otvírali podnik s obdobným konceptem. Půta jim pomáhal bar rozjet a zároveň vyslovil přání, že by Hemingway Bar jednou chtěl otevřít i v Praze.

2009. Ernest Hemingway u Karolíny Světlé

První hosty Hemingway Bar přivítal na adrese Karolíny Světlé 26. Kdo zažil pozdější provoz i ve vrchním patře, byl by nejspíš zaskočený, jak prostor původně vypadal. Bar totiž zpočátku disponoval jen spodním patrem s pouhými 35 místy. V podlažích nad ním býval penzion.

„Řekl bych, že pro nynější věhlas Hemingway Baru bylo zásadní, v jaké době otevřel. Na začátku tisíciletí tvořilo pražskou koktejlovou scénu jen pár podniků: La Casa de la Havana Vieja, Bar & Books, Bugsy’s a dnes již neexistující Tretter’s nebo Alkohol Bar,“ začíná vyprávět bar manažer David Andrle. Posledním třem zmíněným se přezdívalo „barmanský trojúhelník“ a v nich se odehrával veškerý barový život. Adresa Karolíny Světlé 26 byla poněkud stranou tohoto dění a David Andrle vzpomíná, že v prvních letech si do Hemingway Baru našlo cestu jen málo lidí. „Od samého začátku jsme ale kladli důraz na pětihvězdičkovou péči o hosta a zároveň pracovali s atypickými servisy. Ti, kdo do baru zavítali, byli z obojího u vytržení.“

V počátcích stál za provozem baru malý tým srdcařů, z nichž se v oboru postupně stala výrazná jména. Kromě samotného majitele Hemingway Baru Aleše Půty a současných bar manažerů Davida Andrleho a Ondřeje Hniličky zde mohli hosté potkat také Tomáše Melzera (majitele baru Taigen), Miloše Danihelku (provozovatele baru L’Fleur a jednoho z největších odborníků na champagne u nás) a Kateřinu Kluchovou, jejíž profesní kroky vedly do společnosti Pernod Ricard Czech Republic. I to ovlivnilo, že se z původně mrtvé ulice u Karlova mostu v pozdějších letech stal vyhledávaný středobod pražské koktejlové scény.

2012. Jedna cena za druhou

Tento rok představoval pro Hemingway Bar opravdový zlom. Budova, v níž bar donedávna sídlil, prošla rekonstrukcí, díky čemuž se spodní patro podniku rozšířilo na 41 míst, a především přibylo horní patro s dalšími 31 místy. Mimochodem, v tentýž den – v pátek 14. září 2012, kdy Hemigway Bar poprvé slavnostně otevřel i horní patro – byla vyhlášena prohibice v důsledku metanolové aféry. Po necelé dva týdny platil absolutní zákaz prodeje, nabízení a distribuce nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 20 procent.

Tentýž rok s sebou ale přinesl i mnoho dobrého. Hemingway Bar začal sbírat ocenění v dnes již neexistujícím žebříčku Czech Bar Awards. Třikrát si odnesl prvenství v kategorii Nejlepší koktejlový bar a David Andrle získal titul Nejlepšího barmana. V roce 2016, kdy se konal poslední ročník soutěže, totéž ocenění připadlo dalšímu barmanovi Hemingway Baru Ondřeji Hniličkovi. Mnohem zásadnější však bylo zařazení do prestižního světového žebříčku The World’s 50 Best Bars, jenž upozorňuje na nejlepší podniky z celého světa. Hemingway Bar se v něm objevil dvakrát, a to v roce 2012 (38. místo) a 2014 (24. místo). Jak tenkrát informovala e15.cz, v té době šlo o dosud největší úspěch Čechů na světové barové scéně. „Odpočítávali jsme pozorně každé místo, a když se vyhlašoval třicátý bar a stále nic, začali jsme být nervózní, jestli na nás nezapomněli. To, že jsme se umístili čtyřiadvacátí, před bary velmi zvučných jmen, je skoro neuvěřitelné,“ komentoval tehdy průběh vyhlašování Aleš Půta.

S tím, jak se šířila dobrá pověst Hemingway Baru, začalo přibývat hostů. Ti přicházeli nejen na základě uvedených ocenění, ale také osobních doporučení. „Pozitivní šuškanda je něco, čeho chce každý podnik docílit, ale zároveň je nejtěžší ji získat,“ shrnuje David Andrle. Za největší milník v historii baru označuje jeho bar manažer právě rok 2012, kdy do Hemingway Baru začaly proudit davy. Na tom se nic nezměnilo dodnes – barmani za večer namíchají průměrně 500 koktejlů.

2016. Nekuřáctví, které předběhlo dobu

„Tohle inteligentní člověk nepochopí. Nevím, proč bych tam dnes bez doutníku šel,“ zní jeden z komentářů na facebookovém profilu baru. Příspěvek, v němž podnik oznámil, že se od 1. ledna 2016 mění na striktně nekuřácký bar, vzbudil vášně. Ty negativní, ale i plno pozitivních. Přesto toto rozhodnutí vyžadovalo od majitele Aleše Půty velkou odvahu. Zejména když řada odpůrců nezapomněla poukázat na fakt, že sám Hemingway byl náruživý kuřák. Půta si však stál pevně za svým, a to z dobrého důvodu. „Koktejl nevnímáme jen pomocí zraku a chuti, důležitá je i jeho vůně. Tu ale v zakouřeném baru těžko ucítíte. A my chtěli, aby si hosté mohli naše drinky užít se vším všudy,“ vysvětluje Andrle.

Nakonec se ukázalo, jak moc se mýlili ti, kdo podniku v souvislosti s přijatým opatřením predikovali brzký zánik. Ještě v tomtéž roce byl přijat protikuřácký zákon, který vešel v platnost 31. května 2017 a který zakazuje kouření ve všech veřejně přístupných vnitřních prostorech. Tedy včetně restaurací, kaváren a koktejlových barů. 

2020. Za covidu bar zavřel, ale přežil

Když se Davida Andrleho ptám na období covidových restrikcí, pokrčí rameny. „V našem případě neexistovala jiná možnost, než že jsme v době přísné karantény nechali bar úplně zavřený. Výdejové okénko nebo rozvoz koktejlů, to nebylo nic pro nás. Zastáváme názor, že návštěva baru je komplexní zážitek. Nejde jen o drink samotný, ale i o to prostředí, servis, hudbu a vůbec vše okolo. A ve chvíli, kdy tento zážitek nemůžeme hostovi poskytnout v plné míře, kdy jej nemůžeme přivítat u nás v baru, to ztrácí smysl dělat.“

Přestože roky 2020–2022 s lockdownovými uzavírkami patřily pro gastronomické podniky k jedněm z nejtěžších, Hemingway Bar je ustál víceméně bez následků. Oproti tomu sesterský podnik Cash Only, který vznikl v roce 2015 v nedaleké Liliové ulici a ekonomické ukazatele začal otáčet ve svůj prospěch právě až v době, kdy scénu ochromila pandemie, musel zavřít nadobro.

2025. Nová adresa a k ní nabitý jídelní lístek

V letošním roce Hemingway Bar učinil další zásadní krok a přestěhoval se na adresu Opatovická 1. Tato změna s sebou přinesla i příležitost k pořádnému faceliftu, který si vzalo na starost studio Storytelling Architects. V prostoru převládá tmavé dřevo, jež definovalo i původní bar, doplněné o zeleno-tyrkysové obklady a okenice. Součástí interiéru jsou též odkazy na Ernesta Hemingwaye a jeho dobu v podobě psacích strojů, fotografií a dalších starožitných artefaktů včetně historické pokladny, jež byla dominantou i původního pražského Hemingway Baru. 

Větší část vrchního patra vyplňuje bar. Projde-li host kolem něj do zadní části, dostane se do lounge s několika stolky a se vstupem na terasu. Největší novinkou je kuchyň – přesto se Hemingway Bar v restauraci nemění a koktejly zde stále hrají hlavní roli. Uzené mandle, olivy nebo sýry však Aleš Půta už neshledával adekvátním doprovodem mixologických kreací. Chtěl, aby elegantní a sofistikované drinky jeho barmanů doprovázelo stejně elegantní a sofistikované jídlo. O to se nyní stará šéfkuchař s příznačným jménem Tomáš Kuchyňka, který zde úročí své zkušenosti z Fieldu.

Aktuální koktejlové menu čítá dvacet položek, které jsou rozdělené do dvou skupin. První je „best of Hemingway“ a obsahuje bestsellery z šestnáctileté historie baru. Na menu se tak mimo jiné vrací The Revenant, kombinace absintu, zázvoru a kombuchy servírovaná v absintové fontáně, nebo Hemingway’s New Fa­shioned. Druhou polovinu tvoří nové signature drinky, při jejichž tvorbě se barový tým inspiroval životem Ernesta Hemingwaye. Z něj pochází například Ocean Delights, variace na Gimlet se středomořským nádechem podávaná v porcelánových skořápkách ve tvaru ústřice. „S každým koktejlovým menu jsme se snažili přijít s něčím novým. Ať už se jednalo o nezvyklý servis, kombinaci chutí, nebo techniku. S nynějším menu jsme se ale tak trochu vrátili ke kořenům a nechali se inspirovat osobností Hemingwaye a jeho životem. Mám pocit, že s novým prostorem se nám podařilo propojit koncept baru s koktejly a nově i jídly zatím nejlépe,“ je přesvědčený David Andrle.