Třem solárním firmám došla trpělivost. V případě snížení podpory chystají arbitráže

Solární firmy chystají arbitráže proti českému státu

Solární firmy chystají arbitráže proti českému státu Zdroj: Ilustrace e15

Ondřej Souček

Solárníci zvyšují tlak na vládu. Poté co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) představili plán na omezení provozních dotací pro starší fotovoltaické elektrárny, se seskupila trojice zahraničních investorů a veřejně deklarovala přípravu žalob na ochranu investic. Podle Solární asociace mohou firmy přijít o desítky procent výnosů a tím se vystavit riziku bankrotu.

Vláda chce podporu snížit v rámci schvalování novely energetického zákona lex OZE III, který má brzy zamířit do třetího čtení v dolní komoře parlamentu. Než k tomu dojde, budou novelu ve čtvrtek projednávat poslanci na hospodářském výboru sněmovny.

S blížícím se klíčovým rozhodnutím dává solární byznys čím dál jasněji najevo, že se hodlá bránit. Podle trojice zahraničních firem – Enery, Voltaic Network a Photon Energy Group – jde v prvé řadě o princip.

„Snažíme se pro byznys uchovat standardní a předvídatelné přívětivé prostředí. Nehodláme se smířit s tím, že porušování slibů je běžným politickým nástrojem,“ říká například Georg Hotar, spoluzakladatel a šéf skupiny Photon Energy, která v Česku provozuje solární elektrárny o výkonu 15 megawattů.

Druhou rovinou je pak otázka finanční. Solární asociace už tento týden představila odhady, jaké dopady by mělo například rozhodnutí přestat vyplácet provozní podporu v době záporných cen elektřiny. Podle šéfa asociace Jana Krčmáře by tento krok mohl vést ke snížení výnosů solárních zdrojů až o čtvrtinu. Alespoň pokud bude trend vzrůstajícího počtu hodin se zápornou cenou elektřiny dál pokračovat. 

Ještě větší dopady by pak mohlo mít opatření snižující povolené výnosové procento elektráren z 8,4 na 6,3 procenta, tedy na nejnižší možnou hranici povolenou Evropskou komisí. Takto nízko nastavenou laťku žádný jiný podporovaný zdroj plnit nemusí.

„Zatím lze dopady odhadovat jen velmi hrubě, protože stále ještě nevíme, s čím konkrétně vláda přijde. Nejdrastičtější může být pro solárníky potenciální snížení výnosového procenta. Jen u nás se bavíme o snížení hodnoty investice ve vyšších desítkách milionů korun,“ říká Hotar s tím, že tuto sumu bude chtít po českém státu jeho švýcarská firma, která elektrárny v Česku vlastní. 

Stejně to vidí i zbylé dvě zmíněné firmy, podle nichž retroaktivní návrhy mohou na trhu ohrozit v souhrnu až miliardové investice, které jsou přitom chráněné mezinárodní smlouvou o energetické chartě nebo například smlouvou o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací.

„Česká vláda, jmenovitě předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura, obdržela oznámení o zahájení sporu, který vyplývá z porušení závazků České republiky,“ píše se v oficiálním veřejném oznámení od tří solárních firem. 

Společnosti českou vládu upozorňují, že investoři budou po České republice požadovat zaplacení vzniklých škod. Kromě toho zákonodárce varují, že vytvářejí prostředí, ve kterém investoři nebudou chtít investovat, a Česko tak nemusí splnit ambiciózní environmentální cíle. 

Ministerstvo financí s kritikou nesouhlasí a případných arbitráží se neobává. Podle něj jsou navržené úpravy nastavené tak, aby zachovávaly legitimní očekávání na trhu a minimalizovaly zásahy do nastavených pravidel. Zároveň podle něj vycházejí z mantinelů, které byly už v minulosti nastavené Evropskou komisí. 

„Návrhy MF a MPO navíc v žádném případě nevedou k odstranění podpory, ale jde v nich primárně o vylepšení procesu kontroly a přezkumu daných parametrů především u fotovoltaik uvedených do provozu v letech 2009 a 2010, mimo jiné s cílem zabránit překompenzaci,“ sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Macura.

Provozovatelé elektráren, které byly připojeny do sítě do konce roku 2013, mají nárok na garantovanou provozní podporu ze zákona. Souběh špatně nastavené podpory, rychlého poklesu cen technologie a pomalé reakce politiků však na přelomu první dekády způsobil, že se provozní podpora vyšplhala na nižší desítky miliard korun ročně. Navíc garantovaná na 20 let, což za původních podmínek byl velmi výnosný byznys. Pro mnohé politiky je proto solární podpora často zvažovanou položkou, u níž se snaží nalézt úspory v rozpočtu. A to i přesto, že je již mnohokrát zpětně osekaná, například dodatečně uvalenou solární daní.