Výroční přehled ENTSO-E potvrzuje stabilní rozvoj obnovitelných zdrojů v Evropě. Z třetiny elektřiny ze zelené energie připadá 18,5 procenta na vodní energetiku, 14,4 procenta na „jiné obnovitelné zdroje energie“ (větrná a solární). Ve srovnání s rokem 2011 je patrný nárůst - vodní energetika se tehdy na výrobě elektřiny podílela 15,3 procenta, ostatní energetické zdroj jen 9,3 procenta.
Oproti tomu význam fosilních paliv se v Evropské unii soustavně snižuje. Zatímco v roce 2011 byl podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny 48,6 procenta, loni už to bylo 40,5 procenta. Podíl jaderné energetiky zůstává za sledované čtyři roky stabilní, přestože v této době došlo k „vypínání“ jaderných elektráren v Německu, uvádí studie.
Jak tvrdí manažerka ENTSO-E Susanne Niesová, růst obnovitelných zdrojů v EU teprve začal. „Evropská unie má cíl v podobě 27 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. V případě elektřiny to znamená podíl zelené energie ve výši 46 procent. S takovým cílem bychom neměli mít žádný problém,“ vysvětluje Niesová.
Studie připomíná, že v energetickém mixu jednotlivých zemí jsou logicky velké rozdíly. Například ve větrné energetice vede Dánsko (42,7 procenta) následované Portugalskem (24,1 procenta) a Irskem (21,2 procenta). V solární energetice jsou zase výrazně napřed Řecko (9,5 procenta), Itálie (8,7 procenta) a Německo (6,3 procenta).
Jen šestice zemí EU překonává v oblasti obnovitelných zdrojů podíl 60 procent - Švédsko, Portugalsko a Rakousko. Mimo unii mezi ně patří ještě Island, Norsko a Švýcarsko. Oproti tomu na chvostu ve využití obnovitelných zdrojů v EU je Maďarsko s celkovým podílem 6,6 procenta.
Závislost na fosilních palivech
Výroční dokument ENTSO-E také jmenuje země, které jsou stále výrazně závislé na fosilních palivech. Prý vede Polsko (88,3 procenta), Estonsko (88 procenta), Nizozemsko (83,6 procenta). Fosilní paliva nejméně využívá Francie (5 procent) a Švédsko (2,3 procenta).
Jak vysvětluje Niesová, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou do značné míry odrazem politických rozhodnutí. „Například Polsko bude jen obtížně přecházet na obnovitelné zdroje, když se vláda rozhodla spoléhat hlavně na uhlí. Rovněž zaostalost Francie v oblasti obnovitelných zdrojů je důsledkem energetické strategie země,“ uvádí Niesová.
